Archive for Listopad, 2011

Reportáž o návratu Vanessy (Brno 10.2.2010)

Posted by

Něco málo po sedmé hodině večerní se do brněnského klubu Fléda začaly trousit první hloučky zvědavých fanoušků. Jak se klub pomalu plnil, rostla i míra očekávání a hladu po vytoužené hudební produkci.

V klubu se sešlo téměř 500 fanoušků a to i přes to, že se koncert konal ve všední den. Čekání na začátek živého vystoupení si přítomní krátili popíjením a poslechem “zahřívacího“ setu přítomných DJs. Návštěvníci se ukázali jako různorodá směs všech možných druhů lidí, od punkerů přes rockery až k vyznavačům techna. Nejčastější věkovou kategorií byli lidé ročníku 70, a tudíž fanoušci, jenž sledovali Vanessu v dobách jejich největšího rozkvětu na konci minulého století.

Kolem půl deváté se otevírají brány hlavního sálu a proudy nedočkavců jej směle zaplňují. Těsně po odbití deváté hodiny večerní nastupuje na pódium předskokan v podobě “ujeté“ brněnské HC formace Insania. Kapela je ve velice dobré formě a většinu přítomných těší dobře čitelným zvukem. Po dvou úvodních skladbách se pod pódiem rozjíždí první pogo a publikum reaguje kladně i přes vcelku velkou žánrovou odlišnost od hlavní hvězdy večera. Při svém setu skupina čerpala především z posledního velmi úspěšného alba “Rock’n’Freud“. Třičtvrtěhodinka Insanie končí a celý sál začíná plnit „téměř hmatatelné“ očekávání Vanessy.

Něco málo po desáté hodině se spouští intro ohlašující příchod králů českého “narko“ elektra. Na pódiu se zjevuje Miroslav Papež a obdarovává fanoušky prvními samply. Po chvilce přichází i zbytek skvadry a to Jakub Horák, Daniel Rodný, Jaroslav Stuchlý a Samir Hauser. Samir se chápe mikrofonu a vítá fanoušky: „Jsou zde všechny smažky z Brna?“. Poté Vanessa spouští songy “Zrcadla“ a s ním “hlukový teror“. Zvuk se však náhle zkrucuje do “zvukové bubliny“. Neskutečně přeřvané basy nekompromisně utočí na sluchové orgány všech přítomných. Zvukové nepříjemnosti přetrvávají i při následující skladbě “Chci zmizet“. Od třetí skladby je však zvuk čitelný a všichni si začínají vychutnávat koncert skutečně naplno…

Vanessa jsou mistři kontroverze, ať už textové nebo vizuální. Právě projekce, jenž probíhala na plátně za kapelou měla dominantní roli v jejich pódiové prezentaci. Při songu “Mukamba“ na plátně běželo vcelku tvrdé porno, což jen potvrzovalo, že celý koncert byl určený pro 18+.

Dle reakcí publika je znát, že novinku s názvem“Ave Agony“ mají dobře zažitou, a tak zcela intuitivně reaguje na nové skladby, stejně jako na notoricky známé fláky. Před “Ahoj, chcípni“ se otevírají závěsy tajemné bedny, která celou dobu stojí uprostřed pódia.

Divákům se ukazuje elektrické křeslo s nahou ženou. Vanessa, v roli popravčí čety ženu nekompromisně peče. Že by “obětování psychicky labilních žen“? Spouští se první tóny skladby doprovázené projekcí příslušného klipu. Lidé z plna hrdla vyřvávají: “Ahoj, chcípni“. Jde vidět, že chemie funguje a propojení s publikem je téměř symbiotické. Nával kontroverze pokračuje a před skladbou “Spolkni ďábla“ se objeví nahá holka s kyblíčkem a “cosi“ začíná rozhazovat do publika. Při bližším zkoumání se z “dárečku“ vyklubou červi(!) – tak tomu se říká opravdu nechutně originální vložka. Po “červavé spršce“ koncert odsýpá v neskutečně svižném tempu a zaznívají osvědčené hitovky jako “Flashback“ a “Jedu do Pekla“. Kapela je dvakrát navrácena na pódium, a jako poslední dva přídavky zaznívají šlágry nejposvátnější: “Prokopat se ven“ a “Kolumbie“. Kapela je v perfektní formě a tímto koncertem to potvrdila. Pro spousty lidí skutečný audiovizuální zážitek.

Vanessa – Prokopat se ven

Celá akce byla zakončena stylovou afterparty v duchu EBM a industriální klasiky. Zazněli osvědčení interpreti jako X Marks The Pedwalk, Nine Inch Nails, Nitzer Ebb, KMFDM nebo Atari Teenage Riot. Konec dobrý, všechno dobré, a my spokojeně, i když trochu vyčerpaně, jedeme domů.

Project Pitchfork: Dream, Tiresias

Posted by

Sobotní „předhalloweenský“ večer v brněnském klubu Melodka byl zasnouben již čtvrté Black Cat Party, která byla tentokrát pojata v maškarním duchu. Většina návštěvníků si dala skutečně záležet a dorazila ve velice zajímavých pohádkově až hororově morbidních kostýmech, které svým stylem umocňovaly mysticky temnou atmosféru celé akce. Velice mile překvapila poměrně vysoká návštěvnost (vzhledem k undergroundové povaze tohoto kočičího večírku). Velkou dominantou byla absintová fontánka, která byla v průběhu večera neustále okupována. Již po zahájení akce se všude vesele popíjelo a konverzovalo, nejdůležitější ovšem byla přece jen živa hudební složka, na kterou se teprve čekalo.

Tiresias byl kněz nejvyššího boha Dia. Jako mladý muž viděl dva pářící se hady a uhodil je tyčí, za což byl pak bohy transformován do ženy. Jako žena se stal kněžkou bohyně Héry, vdal se a měl děti. O sedm let později zase vyhledal hadí páření a udělal stejnou věc znovu, po čemž se stal mužem hezčím a silnějším, než předtím. V důsledku jeho konáni jej Zeus a Héra požádali aby jim pověděl, ve kterém pohlaví zažil více potěšení během styku. Zeus prohlašoval, že to bylo v ženském těle; Héra prohlašovala, že v mužském. Když Tiresias souhlasil se Diem, Héra jej udeřila do oči a vzala mu zrak. Protože Zeus nemohl odvolat to, co jeho žena vykonala, dal Tiresiasovi dar jasnovidectví.

Po čtyřech letech od vydáni alba „Kaskade“ se vrací Project Pitchfork s novým (a nebojím se tvrdit že s ještě silnějším) materiálem. Nová deska bere za stěžejní inspirační bod antickou legendu o slepém proroku Tiresiasovi. Nejpřekvapivějším momentem celé desky je na poměry PP až tísnivě dusná atmosféra a všude prostupující tma. Nejspíš se jednalo o snahu opustit ženskou podobu a přetransformovat se zpátky do mužnějšího vzhledu. Další aspekt, který každého posluchače ihned udeří do uši, je nezvykle chraplavý odstín hlasu vokalisty Petera Spillese, jenž byl na předchozích albech daleko jemnější a méně zastřený. Celé album je pak rozdělené do deseti snů, vyprávějících svůj příběh. Nejedná se však o sny plné růžových obláčku a obézních andělíčku, nýbrž o sny plné temné romantiky a starobylých legend. Seřazení skladeb je víceméně od světlejších, až k zcela nejdepresivnějším. Nejpozitivnějším kouskem je druha skladba “ Nasty Habit“ která diky své podmanivě šibalské melodii bude jistě ozdobou nejedné goth párty. Příliv („Tide“) je snem třetím a trochu evokuje PP z období desky Alpha Omega. Jako první, byl představen veřejnosti sedmý sen jménem „Feel“ a stal se velice úspěšným prvním singlem. Název devátého songu „Darkness“ dokonale vystihuje náladu cele desky, “We die for a lie“ zpívá se v refrénů. Vášeň (Passion) uzavírá cely příběh pozitivněji a romanticky laděnou notou.

Verdikt: Nejnovější album Project Pitchfork mě mile překvapilo a posloužilo jako zpříjemnění několika večerů. Možná nesedne každému, ale je vidět hudební pokrok a snaha o progresivitu. Je zajímavé, že vcelku nedávno jiná goth legenda a to The Cure vydala podobně snově laděnou desku, se kterou zaznamenala velký úspěch. Možná se nám snaží naznačit že i s přibývajícím věkem dokáži snít a přicházet s novými nápady. Rozhodně si myslím že i přes nával mladší konkurence nemusí házet svoje syntezátory do starého železa.

Hodnocení: 9/10

Project Pitchfork – If I Could

Ľahká Múza: „Návrat ke kořenům“

Posted by

Můžete prozradit jaký je váš recept na dlouhověkost? Jelikož přežít 25let existence s minimalnimí zásahy do žánru a bez kompromisu, je, řekl bych, až hrdinský výkon.

Tak v prvom rade, keď sme v roku 1984 zakladali našu post punkovú kapelu, určite sme si tieto „medzníky“ nekládli za cieľ. Okrem toho sme začínali ako štvorčlenná partička a v tomto pôvodnom obsadení – bicie, gitara, basa a vokál sme vydržali do roku 1991… Potom odišiel z kapely basák a následne aj bubeník. Takže sme zostali (Gudrun a 677) sami a dá sa povedať, že tak je to až do dnes. Samozrejme sa na poste bassgitaristu vystriedalo 5 hráčov a dve dámy na poste obsluhy elektroniky, ale to sú spoluhráči pre live stage. Nikdy sa nepodielali na tvorbe skladieb alebo konceptu kapely. Čo sa teda receptu týka, dnes sa to už dá povedať, že v našom prípade je to o životnom štýle. Sme umelci a to ti zostáva až do konca života. Samozrejme formy tvojej výpovede a žitia sa časom menia, ale podstata nie. No a kdeže sme vždy boli a sme experimentálna kapela ,tak my sami nevnímame naše „produkty“ ( 7 albumov a projekt Hieros Gamos ) za čosi bez vývoja. Naopak, dokážeme sa vyvíjať od album k album s tým , že sa stále držíme ako konceptuálny umelci tvoriaci na princípe minimalizmu v umeleckom undergrounde. A myslím, že takto si to v otázke myslel.

Existuje nějaká kapela nebo umělec, který vás ve vaší tvorbě zásadně ovlivnil, nebo jste hudební samorost, který čerpá jen ze svých vlastních nápadu a nepotřebuje se inspirovat cizími vlivy?

Samozrejme, hlavne v období hľadania vlastného výrazu sme mali (aj mále) svoje obľúbené hudobné štýly, nikdy sme nepatrili medzi priaznivcov jedného, vždy sme hudbu vnímali nie po formálnej stránke (podľa štýlu), ale podľa hĺbky výpovede jednotlivého interpreta. A tak máme radi dobré černošské blues, šamanské piesne, drive rock and rollu, punku, metalu alebo elektroniky. Samozrejme máme radi aj dobrú klasickú a orchestrálnu hudbu, ako hudobne vzdelaní ľudia tak zvládame všetky tieto vplyvu zhmotniť do naše tvorby. Pre našu tvorbu je teda tiež dôležitá sila a presvedčivosť výpovede. čo jedných fascinuje a druhých rozčuluje, taktiež sú dôležité mimohudobné vplyvy ako filozofia a vizualizácia .

Vaše hudba má velice sugestivní a intenzivní atmosféru. Občas dokonce připomíná ozvěny starodávných rituálních písni. Bylo tohle původní nosná myšlenka při základní Lahké Múzy?

Ako som už naznačila v predchádzajúcej časti, ide nám o to, aby naša hudobná výpoveď bola čo najautentickejšia a dostala sa čo najhlbšie do vedomia poslucháča. A keďže tieto stavy umožňuje navodiť hlavne rituálne sa opakujúca štruktúra, celú našu tvorbu sme postavili na konceptuálnych základoch minimalizmu. A tie naše songy sú šamanské piesne 21.storočia.
Použitá moderná technológia len umocňuje efekt takéhoto prežívania reality a hĺbku okamihu.

Většina kapel zpívá spíš anglicky, ale vy jste ještě stále věrni rodné slovenštině. Je to nějaký záměr jak se odlišit od konkurence, nebo jen prostředek zpřístupnění vašich pocitů a emocí posluchačům?

Keď sme v roku 1984 ešte za éry socializmu začínali, pôvodné texty naši postpunkových a novovlných piesní reflektovali stavy a nálady nášho vedomia a okolia. A keďže sme autentickí umelci držiaci sa svojich hlbších koreňov ( myslím tým miesto v strednej Európe, kde žijú hlavne Slovania ) nám tento jazyk a spôsob textovania našich skladieb, vyhovuje až do dnes. A paradoxne (ako sa časom ukázalo) máme v zahraničí oveľa viacej fanúšikov ako doma. Hrali sme prakticky v celej Európe a nikde náš cudzí jazyk nebol na závadu. Práve naopak, umocňuje hĺbku pôžitku a asi najviac fanúšikov máme v Južnej Amerike. Vďaka podobne prežívanej emocionalite. Samozrejme na CD albumy vždy dávame preklady textov do univerzálnej angličtiny. Na druhej strane je nutné potvrdiť, že keď chceš dnes vydávať albumy v zahraničí, v prvom rade bude vydavateľ očakávať angličtinu. Otázka je, či stupeň zvládnutia angličtiny neangličanov z našich oblastí je to pravé. Ťahá to uši nielen nás ale aj tých Angličanov. Ale každý má voľbu ako sa k tejto téme postaviť. Jedna vec je umelecká tvorba a jej úroveň a druhá čisto komerčná rovina. No a tá vyhráva aj stále bude.

Jaké máte plány do budoucna? Chystáte nějaký novy materiál? Přeci jen vaše poslední deska vyšla zhruba před 5ti lety a to už je vcelku dlouhá doba.

Posledný multimediálny album LM vyšiel v roku 2004 na litovskej značke Dangus. To ale neznamená, že sme celý ten čas sedeli so založenými rukami. Práve naopak, v roku 2006 sme vydali debutový multimediálny album nášho elektronicko/performačného projektu HIEROS GAMOS, zmenili zostavu kapely pre živé vystúpenia ( pribudly dve nové hráčky ) nafotili množstvo umeleckých štylizovaných fotografií, pohrali na zaujímavých európskych festivaloch či klubových vystúpeniach a pomaly začali pracovať na nových veciach pre Ľahkú Múzu. Pre budúci rok pripravujeme ďalší – ôsmy album, opäť muttimediálny,čo znamemná, že bude obsahovať výpravnú data stopu pre PC s množstvom vizuálneho materiálu.

Není zrovna obvyklé, aby si hudebnici vytvářeli remixový projekt svoji vlastní kapely, tak jak jste to udělali s Hieros Gamos. Jak jste k takové myšlence došli?

Projekt Hieros Gamos vznikol pôvodne pre jednorázové live vystúpenie na medzinárodnom festivale avantgardných umelcov „The Other Sex“ v pražskej Akropole na jar roku 2002 . Pripravili sme čisto elektronické tracky doplnené performačným vystúpením všetkých troch ľudí na scéne. A keďže mal projekt pozitívny ohlas,dostali sme ďaľšie pozvania. Taktiež bolo v tom čase veľmi „trendy“ remixovať či dať remixovať cudzie skladby. Oslovovali nás cudzie kapely, že by radi spravili remix skladieb Ľahkej Múzy. po čase sa ale vždy ozvali s tým, že im to akosi nejde. A keďže bolo jasné,že Hieros Gamos tu nie je len na jedno vystúpenie, celá táto situácia nás inšpirovala k tomu, aby sme sa pozreli na obľúbené staršie skladby Ľahkej Múzy sami a zremixovali ich do čisto elektronickej podoby, keďže elektronickú hudbu máme veľmi radi…Preto dostal aj album názov „Fetish Remix „ .V zahraničných časopisoch sme dostali veľmi dobré recenzie a dokonca, ako sa časom ukázalo sa naši fanúšikovia rozdelili na dva tábory – „múzisti“ a „hierosgamisti“ a každý od nás teraz čaká niečo ďaľšie. Okrem toho Hieros Gamos je čisto performačný projekt,pre ktorý je dôležitá jeho vizuálno/performačná stránka pódiovej prezentácie, Múza je viac „hudobnejšia“.

Jak vidíte budoucnost projektu Hieros Gamos? Plánujete ho v budoucnu rozvíjet, nebo to byla jednorázová záležitost?

Momentálne sa sústreďujeme na veci okolo pripravovaného albumu Ľahkej Múzy, ale fotografická časť albumu LM bude obsahovať novú Picture gallery projektu Hieros Gamos. Čo sa hudobného albumu Hieros Gamos týka, uvidíme po vydaní novej Múzy. Zámery na nový album Hieros Gamos sú a šlo by o úplne nové sklady v značne tanečnejšom aj keď stále umeleckom duchu. Takže uvidíme, čo v tomto prinesie budúcnosť. Samozrejme chceme v roku 2010 prezentovať HG na špeciálnych elektronických/gotických či fetish eventoch.

Jak moc se podle vás změnila československá goth scéna za posledních 25 let, jsou to změny k lepšímu nebo spíš k horšímu?

V prvom rade sa necítim kompetentná na takéto hodnotenie..totiž my sme experimentálna kapela, ktorá sa celý čas pohybuje na pomedzí industriál/goth/elektronic/metal scénach…Takže nie je možné sa z tohto pohľadu vôbec vyjadrovať k celému záberu týchto scén u nás. Poznáme len kapely, s ktorými sa osobne stretávame na spoločných akciách , čo je ale len špička ľadovca. Takže ak dovolíš, hodnotiť nebudem. Ale čo sa hodnotiť určite dá, je bohužiaľ nepríjemný vývoj od tolerancie a nadhľadu k obmedzenosti a sekularizmu vo fanúšikovských táboroch ako takých. je jedno či ide tábory goth/metal atd. podstata je všade rovnaká, dnes chodia na akcie fanúšikovia jednej kapely a tie ostatné majú smolu. Čo teda rozhodne v minulosti nebolo, práve naopak, fanúšikovia oceňovali okrem svojej osvedčenej klasiky aj niejaké tie prekvapenia a pod. Teraz je to samé prekáranie a bludné vypisovanie absolútne subjektívnych onanistických triád alebo zatracujúcich k smrti rádoby názorov na tú či onú kapelu, organizátora, DJ atd. fakt smutné, všetko je oveľa agresívnejšie.

Zaujala vás v poslední době nějaká kapela nebo interpret?

Snažíme sa stále sledovať nové hudobné postupy s vývoj celej scény. Ale v poslednej dobe sa nám všetko javí buď ako „návrat ku koreňom“ alebo recyklácia prazvláštnym smerom. Takže jednoducho povedané ani nie…

Můžete tedy prozradit jakou hudbu posloucháte ve volném čase?

Dobrú filmovú hudbu ( popri dobrom filme, že ? ) ale námatkovo siahneme do bohatej kolekcie CD alebo DVD, ide skôr o rôznorodú zmes a najradšej ticho poprípade prirodzený muzak lesov a lúk.

Které vystoupeni ve vaši historii bylo nejlepší a které naopak nejhorší?

Vzhľadom na množstvo vystúpení nie je možné veci takto hodnotiť. Ale fakt sme boli zvedaví, čo na nás napríklad povedia diváci na festivale Gotik Treffen alebo na anglickom feste Beyond The Veil v Leeds. Oba dopadli fain, vtipné bolo, že po vystúpení na WGT sa niektorí zaujímali o tú zvláštnu reč a identifikovali to ako latinčinu !!! Anglické publikum sa najviac bavilo na najrituálnejšiu skladbu „ V krátkom okamihu nesmrteľnosti“ a vytlieskali si aj prídavok. Ale úplný šok bol že za 15 minút sa rozpredalo celé 25 kusové balenie CD a ďaľšie sme so sebou už nemali. Takže prekvapenia môžu číhať na každom kroku. Ale aj nepríjemnosti. Ako napríklad teraz vo Varšave, kde nás promoter z klubu No Mercy (slutočne bez milosti) obral o 300 EUR a to tak, že nám zabezpečil hotel za ktorý nezaplatil a ešte nás na recepcii donútili zaplatiť aj za kapely tohoto promotera z predchádzajúceho dňa, do dnes nám tie peniaze nevrátil. Ale klub veselo pokračuje ďalej.

Jaký máte názor na internet? Je sice pravda, že rozvíjí šíření hudby mez lidmi, ale projevuje se i negativně a to stahováním hudby. V dnešní době je spousta lidí, kteří se věnují jen stahování a tím se pomalu zapomíná na samotné vnímání muziky.

není nikdo užasnější

Internet nám určite vyhovuje ako médium na medzinárodnú prezentáciu a rýchly komunikačný prostriedok. Na druhej strane nás výrazne poškodzuje, hlavne nezávislé kapely. Napríklad keď sme vydali album Hieros Gamos, posielali sme ho Francúzska a hneď ako tam dorazil ho chlapík stiahol a hodil komplet na Net a ešte tomu robil „super reklamu“. Čo k tomu dodať, čistý parazitizmus. na druhej strane je dnes parazitizmus ako životný štýl stále viac a viac rozšírený, ale jedného dňa sa všetky parazity stretnú na poslednej
mrcine a až potom začne peklo! My sme sa s tými parazitickými prístupmi stretávali aj pri spolupráci s inými ľudmi až príliš často a tak sme to začiatkom tohto roka uzavreli pre seba jednoznačne, radšej nás bude na pódiu menej ale rozhodne len tí, čo tam majú skutočne čo a hlavne profesionálne na úrovni povedať. Prestalo nás baviť liečiť ľudí z ich komplexov poprípade krotiť ich ničím nepodložené ambície. Jednoducho ideme ďalej z vlastných zdrojov.

Vím, že se věnujete i návrhářské činnosti, máte i nějaké jiné koníčky kromě hudby? Nebo na vše ostatní už nezbývá moc času?

Vzhľadom k tomu, že patríme skôr k renesančne ladeným ľuďom, máme naozaj veľmi širokú škálu záujmov. Ja som napríklad absolvovala prírodovedeckú univerzitu s vedeckým zameraním na výskum, takže okrem hudby, filmu, fotografovaniu nás zaujíma aj vedecký výskum, filozofia, poznávanie našej planéty a hlavne aktívny pobyt v prírode. Preto žijeme na vidieku, kde máme ten luxus, že keď už máme dosť toho umenia, vyrazíme v ústrety do hôr jeleňom a iným štvornohým priateľom, ako duchovia lesa sa cítime asi najlepšie.

Ľahká Múza – Naplnenie

Na závěr rozhovoru bych se rád zeptal jestli máte něco,co byste chtěla vzkázat čtenářům Cavern.cz?

V prvom rade vďaka , ak rozhovor dočítali až do konca dúfam, že aj napriek inej reči pochopili o čom to bolo. Dúfajme , že sa stretneme na pódiu opäť skôr ako naposledy (v Brne sme hrali naposledy pred 7-mimi rokmi !) a tiež ich chcem pozvať na naše profily, kde sa o nás môžu dozvedieť viac ! Srdečne zdravíme na Moravu !!!