Archive for Listopad, 2019

Rozhovor s mimozemskými Angelzone

Posted by

1. Ahoj Chromíku. Takhle na úvod bych se tě rád zeptal, jestli bys mohl čtenářům Angelzone více přiblížit? 

Zdar! Určitě – Angelzone je projekt, ve kterém vystupuji já a moje manželka, Ayala Setara. Do velké míry je to laboratoř, ve které můžeme kombinovat zvukové, taneční i jiné nápady. Moje hudba, kterou pod tímto názvem vydávám, vychází z klasického industriálu, obsahuje ale velké množství moderních zvuků, k posluchači se tedy dostane něco, co bych téměř označil za EDM. Živým vystoupením se snažím dávat rituálnější formu, míchám do nich tedy i hodně ambientu, se kterým mám mnoho zkušeností z projektu Kamenný Kvítek. Ayala Setara, učitelka tance a profesionální tanečnice, se pak stará o choreografie jak pozemní, tak akrobatické na visutém kruhu, nebo šálách. 
2. Jak vlastně vznikl název projektu? 
Příběh začal v roce 2012, kdy jsem byl přizván do cross-over kapely Chlejf, abych přidal nu-metalový šmrnc do již hotových skladeb pomocí mnou živě hraných samplů a podílel se na vzniku nového materiálu, který měl kapelu zvukově posouvat i k elektronice. Skupina se v roce 2013 rozpadla, se zpěvákem a zpěvačkou jsme ovšem v hudební činnosti chtěli pokračovat a tak jsme dali dohromady trio – jeden hudebník a dva vokalisté. Čertů a démonů bylo v našem okolí zbytečně mnoho, chtěli jsme se vymanit a trošku si zas hrát na něco jiného, založili jsme tedy andělskou oblast – Angelzone. Jako DJ jsem si říkal Archangel, takže se mi to výborně hodilo. Jako trio Angelzone nikdy nevystoupila, ale od prvního koncertu byla na podiu Ayala, která se stala neoddělitelnou součástí projektu i mého života. 
3. Řekneš nám něco o myšlence, jež se za projektem skrývá? 
Angelzone vypráví příběh mimozemských entit, které navštěvují tuto planetu v nepravidelných intervalech. Podle stupně vývoje lidstva byli označováni za bohy, démony, nebo ufony, ze všeho nejvíc se jim líbilo označení andělé, které si ponechali. 
Co se týká témat skladeb a tanečních choreografií, často vycházíme z dávných mytologií, tradičních pohádek i vědecko-fantastické literatury. Fascinují nás kosmické jevy, psychologické efekty, nebo třeba technologické vychytávky. Nastavení děje nám dovoluje míchat všechno, co nás zrovna zaujme, a dívat se na to občas trochu emzáckou optikou. (směje se) 
4. Jak bys charakterizoval žánr, který Angelzone produkuje? 
Hudebně? Elektro-něco. (směje se) Angelzone je experiment, takže zkouším kombinovat různé zvuky i samotné přístupy. Není neobvyklé, že se ve skladbě potká automatický bubeník s nahraným živým, efektovaný záznam příjezdu vlaku a nějaký šílený syntezátor. 
Občas z toho vyleze tanečnější záležitost, jindy skoro dubstep, nebo tradiční industrial. Ayala Setara tančí tribal fusion, vychází z orientálních stylů, folkloru, který okoření streetovými styly, modernou, nebo třeba flamencem. Pokud to technické možnosti prostoru dovolují, ráda přidává i akrobacii na visutém kruhu nebo šálách. 
5. Našla by se u tebe nějaká historka z koncertů, která by mohla čtenáře zajímat? 
Každý koncert je trochu jiný, vždycky si na sebe vymyslíme nějaký způsob, jak si všechno zkomplikovat a s tím se pak musíme poprat. Velmi často během vystoupení odhalím chybný kabel, nebo se zblázní programy, které spolu mají spolupracovat, a musím si zaimprovizovat v místech, kde jsem původně nechtěl… pokud chceš nějaké humorné historky, zkus se ptát spíš ženy, ta není nudný nerd a geek, jako já. (směje se) 
6. Jaké máte plány do budoucna? Přemýšlíte o vydání nějakého singlu, případně alba? 
Nesmírně nás baví a zajímá propojování technologií. Chceme prohlubovat využívání neotřelých kontrolerů při živém vystupování, sledování pohybu v reálném čase počítačem, různé možnosti projekcí a mnohem více. Plánů je mnoho. V první řadě ale plánujeme pokračovat v tvorbě skladeb a choreografií. 
Vydávání hmatatelných nosičů si necháváme na speciální okamžiky. U příležitosti prvního ročníku Junktownu jsme například vyrobili extrémně raritní limitovanou edici CD, pár lidí od nás po koncertu obdrželo kapesní MP3 přehrávač s nahranými skladbami Angelzone a Kamenného Kvítku. Pro “běžné vydávání” nám více vyhovuje prostředí internetu, kde můžeme zveřejňovat nový materiál, jakmile je hotový. 
7. Jak vlastně přistupujete k vystupování? 
Má Ayala k jednotlivým písním předem připravenou choreografii, nebo se její taneční část odvíjí od hudby, nebo do nějaké míry ovlivňuje i tebe? Všechny odpovědi jsou správné. (směje se) Ayala má vždy připravené nějaké choreografie, které mají svůj příběh i pevně daný průběh. Jsou i místa, kde jamujeme – každý dělá to svoje, improvizuje na dané téma, ale dává pozor, co dělá ten druhý a snaží se o co nejzajímavější souhru. A pak jsou na přípravu nejnáročnější kusy, kdy má Ayala na sobě bezdrátový kontrolér, který jejími pohyby ovládá projekci, nebo zvuk. 
8. Kromě tvorby hudby máš i nějaké další záliby, které si myslíš, že stojí za zmínku? 
Jsem technologický hračička, zajímají mě všelijaké vychytávky a rád zkoumám, co se s nimi dá dělat a otravuji naše kamarády, kteří jsou techničtěji vzdělaní, aby mi vysvětlili, co je pitomost a co by možná i šlo. (směje se) 
Povoláním jsem grafik, to mě čas od času přivede k zajímavým spolupracím. I když momentálně pracuji v PR oddělení úředního orgánu, jsem stále jednou nohou v kultuře – nedávno jsem třeba mohl kamarádům z kapely Projekt Parabelum navrhnout vizuál CD a doprovodných materiálů alba Junktown. 
V neposlední řadě se mi naskytla úžasná příležitost vést kolektiv SPAD, se kterým pořádáme různé menší cyberpunkové a postapo akce, každou první sobotu v měsíci máme dark electro party Body Beat a realizujeme kulturní podium na Junktownu. 
9. Na co se mohou návštěvníci Grave Night těšit? 
Naši klasickou tvorbu občerstvíme živě hranými verzemi skladeb, které jsem složil pro Wasteland Dancers (post-apokalyptická tanečně-divadelní skupina, kterou vede Ayala Setara). Představíme něco úplně nového – v těchto dnech pracuji na skladbě Chronostasis, která bude mít premiéru. A v improvizačních ambientních pasážích pak šáhnu k materiálu z rozdělaného projektu Monument of Light, který realizuji pod jménem Kamenný Kvítek. 
10. Na závěr: našlo by se u tebe něco, o co by ses mohl se čtenáři webu podělit?
Se všemi se chci podělit o nějaké zážitky, tak přijďte, ať je můžeme zažít! (směje se)

Rozhovor s hudebními experimentátory Stolze Jugend

Posted by

Jako zástupce projektu na náš rozhovor kývnul člen Rudy Harsher.

1. Rudy, můžeš nám na úvod krátce představit váš projekt?
Moc rád. Jsme český EBM projekt, který si pohrává s druhoválečnou tématikou. V rámci toho experimentujeme s klasickým zvukem EBM a přinášíme jedinečný zážitek svým posluchačům. 
2. Jak projekt vlastně vznikl? 
Šlo v podstatě o zvláštní shodu náhod. Stejně jako všechno špatné (smích), tak i tento projekt vznikl v Ostravě, kde mě Jan Pospíšil oslovil, zda mi něco neříká žánr EBM. V té době jsem pouze experimentoval se zvukovými stopami a s produkcí jsem neměl vůbec žádné zkušenosti. Oproti tomu Jan byl nadaný muzikant. Já disponoval pouze nadšením do věci. Ovšem dnes je situace jiná a zastoupení ve zvuku si neseme oba a každý přispívá tím, co nejlépe umí. 
3. Mohli byste nám zkusit popsat svůj styl hudby? 
Definitivně bych Stolze Jugend zařadil pod Old School EBM ve kterém dominují experimenty s industriálními zvuky. Postupy však postrádají kla­sickou strukturu a po beatové stránce využívá spíše prvky D-beatu. 
4. Jak vaše hudba vzniká? 
Naše hudba vzniká především skrze sessions, kdy se snažíme skládat a následně diskutovat nad rozpracovanými projekty. Samozřejmě se nám stává, že z čista jasna někoho z nás osloví tvůrčí múza, ale v takovém případě jsme častokrát bezradní, protože nám chybí pohled toho druhého. 
5. Dlouho jsme o vašem projektu neslyšeli. Co se vlastně dělo? 
Prakticky všechno, ale vlastně nic. Je pravdou, že projekt má za sebou tvrdý zimní spánek, ale byl potřeba, protože díky této době jsme nasbírali mnoho nové inspirace a díky tomu znovu komponujeme něco, co je neotřelé a lidem se líbí. 
6. A čím to bylo způsobeno? Je to tím, že už třeba nemáte tolik chuť koncertovat? 
Jak už jsem říkal v předešlé odpovědi. Jsem přesvědčen, že každý umělec má jednou za čas potřebu si tzv. „odpočinout” a tím přijít nejen na nové myšlenky, ale například se oprostit od svých starších, které by ho mohli v nové tvorbě brzdit. 
7. Co bys poradil umělcům, kteří právě prochází tímto neplodným obdobím, které jste zažili? 
Poradil bych jim, aby neztráceli naději a chvilku si odpočinuli. Když se jakékoli umění dělá „na sílu” tak člověka místo naplnění spíše může vysávat. V tu chvíli je nejlepší toho nechat a zajít si někam ven, za přáteli nebo kamkoli jinam a uvidíte, že za chvíli se vám múza opět vrátí. 
8. Jaké máte plány do budoucna? 
Již delší dobu usilovně pracujeme na albu, které bude charakterizovat jak naši současnou, tak i budoucí tvorbu. Ačkoli datum vydání je zatím stále ve hvězdách, víme, že se máte na co těšit. 
9. Čeho se můžou návštěvníci Grave Night dočkat? 
Trochu jiné sestavy než jste asi zvyklí, hostovat nám bude Chrom z projektu Angelzone. Bude to taky už i nějaký čas, kdy projekt dlouho nikde nehrál, tak se můžete těšit i na nový materiál. 
10. Děkuji za rozhovor! Najde se u tebe něco co bys rád čtenářům vzkázal? 
Děkuji čtenářům, které jsem neunudil k smrti některými svými odpověďmi, a kteří se dočetli až sem. Budeme se na Vás všechny těšit na Grave Night, která bude zcela jistě nezapomenutelným večerem!

Grave Night představuje dvoudenní párty a je na co se těšit!

Posted by

První novinkou je to, že se tentokrát můžete těšit na dvoudenní akci. Třetí pokračování Grave Night bude trvat od pátku 29. 11. 2019 do 30. 11. 2019. Co nás tedy čeká v jednotlivých dnech?

Pátek 29.11. 2019
Celý maraton začne v pátek v klubu Magic Rock Bar ILLUSION, kde se můžete těšit na Dj Harshera, DJ Batpluga nebo DJane Aisling.
Dj Harsher je nezávislý producent elektronické hudby. Ten si pro Vás i tentokrát připravil nášup nemrtvých kytarových riffů z toho nejlepšího, co může gotická scéna nabídnout. Dále se můžete těšit na Dj Batplug, kterého nejspíše někteří z vás potkali pouze pod jménem Mikuláš. Pod jeho taktovkou zazní hudební konstelace té nejprofláknutější kytarové gotiky, proložená občasnou odbočkou k vlnám temna a synthu kapel z posledních let. DJane Aisling – známá tvář večírků Body Beat, kterou netřeba dlouze představovat. Dále se můžete těšit i na hudební projekty, které budeme postupně představovat na našich facebookových stránkách.
Sobota 30.11. 2019
Druhý den Grave Night započne ve 20:00 otevřením prostor klubu Fatal music club.
Večerní program odstartuje projekt Stolze Jugend. Kapela, která vznikla jako hudební projekt, jenž objevuje nezmapované vody Industriální hudby. S charakteristickým hutným zvukem synthů a neotřelým rytmem představuje jedinečný zážitek ze světa EBM hudby.
Další v řadě vystoupí projekt Angelzone, kteří v sobě mísí prvky ambientu, noise a dubstepu, které vizuálně podkresluje taneční vystoupení Ayaly. Svým audiovizuálním přednesem tvoří velice ojedinělý celek, který je rozhodně hoden vaší pozornosti.
Následně vystoupí projekt BloodPact, který vznikl spontánně jako součást vztahu mezi Yakem a Paulou Cantare. Své zkušenosti těží ze působení v kapelách ◊▻≈ (Piča z hoven) a Frau Frankenstein und Spüllboys. V mocném tandemu spolu dokážou nevídané.
Alvarez Pérez od svého Alvarez Pérez od svého vzniku si jde svou vlastní cestou, ať už je to osobitý zpěv Ellen Alvarez, či specifický zvuk a přístup k hudbě či poetické, místy až surrealistické texty Yyana Pereze, kterými dávají jasně najevo propojení jejich hudby a světa knih, příběhů a básní.vzniku si jde svou vlastní cestou, ať už je to osobitý zpěv Ellen Alvarez, či specifický zvuk a přístup k hudbě či poetické, místy až surrealistické texty Yyana Pereze, kterými dávají jasně najevo propojení jejich hudby a světa knih, příběhů a básní.
Fractured Sanity je projekt Mike Beckmana, který je skladatelem, hudebním experimentátorem a konstruktérem syntezátorů a zařízení k manipulaci se zvukem. V projektu Fractured Sanity představí temnou elektronickou hudbu s prvky synthpopu i noise, kterou hraje živě právě z vlastnoručně vytvořených analogových syntezátorů a efektů a doplňuje svým zpěvem.
Večer pak završí naše sestava Grave Night DJ CREW, která vám zpříjemní zbytek večera.
Přijďte si tedy užít temné vlny gotické akce Grave Night přímo v srdci Evropy! Vstupné na hlavní večer Grave Night je 150,- Kč.
Budeme se těšit na vaši účast!

Rozhovor s německou producentkou Dariou Leere

Posted by

1. Můžeš se prosím na úvod čtenářům webu představit? 

Ahoj, jsem Daria Leere. Jsem hudebnice milující hudbu a atmosféru osmdesátých let. 
V mém sólo projektu Leere hraji od roku 2016, mým předchozím hudebním projektem bylo Duo Monowelt. Žiji v Berlíně.
2. Jak dlouho se věnuješ hudbě?
O hudbu se zajímám již od dětství. Mí rodiče jsou hudebníci a tak jsem vyrůstala při poslechu mého otce hrající Bachovy Preludia a fugy na akustickou kytaru. Má matka je učitelkou klavíru a tak naučila hrát na klavír i mě. V osmnácti jsem hrála také na flétnu a samozřejmě jsem vždy milovala poslech hudby všeho druhu (od klasiky až po pop). 
3. Řekneš nám něco víc o svých začátcích? 
Jak jsem již zmiňovala, poprvé jsem byla v kapele s přáteli, když jsem hrála na flétnu v Petrohradu. Poté jsem se přestěhovala do Berlína a v roce 2012 jsme s Martou založili náš ženský projekt Monowelt inspirovaný kapelami Lebanon Hanover, The Cure, Einstürzende Neubauten a Malaria. 
V tuto dobu jsem si pořídila syntetizátor a bicí automat značky Roland z osmdesátých let, který stále používám v projektu Leere. 
Také jsem tuto dobu začala psát písně. Vydali jsme alba Rückschau a Last Cup of Sorrow. Po pěti letech hraní jsme se ale rozdělili. 
4. Máš nějakou vizi svého projektu? 
Ano, mám vizi, že všechno přichází z nicoty a mizí stejně tak rychle, jako přichází. Důležitý je moment tvorby z prázdnoty. Stává se to pořád. Vytváří se čistá energie. Člověk musí využít ten proud a přetvořit tuto energii v materiál jako jsou zvuky nebo slova. 
5. V promo textu hovoříš o žánru “Aggressive romance”. Můžeš nám ho trochu přiblížit? 
Ano, s potěšením. 
Kvůli prázdnoty umění dvacátého prvního století je vše, co je tvořeno, koláž kontrastů. Je tomu tak i u mého projektu. Je postaven na kontrastech. Mé živé vystoupení vyžaduje velkou pozornost, abyste viděli cestu z romantismu k agresi/boji. To je důvod, proč ho tak nazývám. Když se zamilujeme, také procházíme těmito kroky… Chci na stagi vyjádřit různé pocity. Jsem velice romantická a stydlivá, ale zároveň jsem naštvaná a žhavá. Zhlédnutí mého vystoupení to přeci jen popíše lépe, než má slova. 
6. Máš za sebou nějaké vystoupení na které ráda vzpomínáš? 
Samozřejmě. Pamatuji si každé vystoupení, ještě jsem jich neměla tisíce, živě hraji teprve rok. Každé z nich bylo úžasné, ale řekla bych, že nejlepší z nich bylo v Petrohradě, mém rodném městě. Od dob, co jsem začala tvořit hudbu, jsem vždy snila hrát právě tam… A můj sen se stal skutečností! 
Přeji si udělat tour po Baltu a navštívit všechna města u Baltského moře. Finsko bylo také skvělé! Hrála jsem s Aus Tears, úžasnou místní kapelou. Také bych chtěla mít tour v červnu, během bílých nocí (v době, kdy v polárních oblastech slunce nezapadá vůbec nebo jen na chvíli, pozn. arcikor.) 
7. Máš za sebou nějakou vtipnou historku z vystupování? 
Nemám…Má hudba je moc vážná… (úsměv) 
8. Jaký je tvůj pohled na německou scénu? 
Nějak se v ní nepohybuji, balancuji mezi scénami a já osobně se cítím, jako bych patřila pouze do scény undergroundového umění. A tato scéna je vynikající v Berlíně a doufám, že i v celém Německu. Naposledy jsem hrála na výstavě DIY umění. To byla má nejlepší zkušenost a myslím si, že to je právě to, kam patřím. 
9. Na co se mohou návštěvníci Grave Night těšit? 
Lidé se mohou těšit na autentický zvuk osmdesátých let znějící z mých syntezátorů, přesně takových, jaké v roce 1985 používali při živých vystoupeních The Cure. 
Může se jim zalíbit můj hluboký hlas vycházející ze studny mé duše zničehonic, vystupující na povrch měníce se na vysoké tóniny. 
A samozřejmě se mohou těšit na to vidět mě, stydlivou uměleckou holku se špetkou soudnosti vyšilující s kovovým řetězem. 
10. Na závěr rozhovoru bych se rád zeptal jestli máš něco, co bys ráda vzkázala čtenářům Obscure Freaks? 
Samozřejmě bych chtěla poděkovat čtenářům za přečtení tohoto rozhovoru a jejich zájmu o mou hudbu a umění. Velice se těším vidět tolik lidí, kteří přijdou na akci a budou vytvářet tu nejlepší atmosféru. Samozřejmě, budu otevřená mluvit i po vystoupení a odpovědět na další dotazy, pokud bude potřeba. 
Hodně štěstí z Berlína.

Daria Leere Lach doch!