cavern

Články

Rozhovor s mimozemskými Angelzone

Experimentální směsice mystického industrialu, EDM, ambientu a uhrančivých nepozemských kreací tanečnice Ayaly. Pozvání k rozhovoru přijal Chrom, který stojí za hudební stránkou projektu.

1. Ahoj Chromíku. Takhle na úvod bych se tě rád zeptal, jestli bys mohl čtenářům Angelzone více přiblížit? 
Zdar! Určitě - Angelzone je projekt, ve kterém vystupuji já a moje manželka, Ayala Setara. Do velké míry je to laboratoř, ve které můžeme kombinovat zvukové, taneční i jiné nápady. Moje hudba, kterou pod tímto názvem vydávám, vychází z klasického industriálu, obsahuje ale velké množství moderních zvuků, k posluchači se tedy dostane něco, co bych téměř označil za EDM. Živým vystoupením se snažím dávat rituálnější formu, míchám do nich tedy i hodně ambientu, se kterým mám mnoho zkušeností z projektu Kamenný Kvítek. Ayala Setara, učitelka tance a profesionální tanečnice, se pak stará o choreografie jak pozemní, tak akrobatické na visutém kruhu, nebo šálách. 

2. Jak vlastně vznikl název projektu? 
Příběh začal v roce 2012, kdy jsem byl přizván do cross-over kapely Chlejf, abych přidal nu-metalový šmrnc do již hotových skladeb pomocí mnou živě hraných samplů a podílel se na vzniku nového materiálu, který měl kapelu zvukově posouvat i k elektronice. Skupina se v roce 2013 rozpadla, se zpěvákem a zpěvačkou jsme ovšem v hudební činnosti chtěli pokračovat a tak jsme dali dohromady trio - jeden hudebník a dva vokalisté. Čertů a démonů bylo v našem okolí zbytečně mnoho, chtěli jsme se vymanit a trošku si zas hrát na něco jiného, založili jsme tedy andělskou oblast - Angelzone. Jako DJ jsem si říkal Archangel, takže se mi to výborně hodilo. Jako trio Angelzone nikdy nevystoupila, ale od prvního koncertu byla na podiu Ayala, která se stala neoddělitelnou součástí projektu i mého života. 

3. Řekneš nám něco o myšlence, jež se za projektem skrývá? 
Angelzone vypráví příběh mimozemských entit, které navštěvují tuto planetu v nepravidelných intervalech. Podle stupně vývoje lidstva byli označováni za bohy, démony, nebo ufony, ze všeho nejvíc se jim líbilo označení andělé, které si ponechali. 
Co se týká témat skladeb a tanečních choreografií, často vycházíme z dávných mytologií, tradičních pohádek i vědecko-fantastické literatury. Fascinují nás kosmické jevy, psychologické efekty, nebo třeba technologické vychytávky. Nastavení děje nám dovoluje míchat všechno, co nás zrovna zaujme, a dívat se na to občas trochu emzáckou optikou. (směje se) 

4. Jak bys charakterizoval žánr, který Angelzone produkuje? 
Hudebně? Elektro-něco. (směje se) Angelzone je experiment, takže zkouším kombinovat různé zvuky i samotné přístupy. Není neobvyklé, že se ve skladbě potká automatický bubeník s nahraným živým, efektovaný záznam příjezdu vlaku a nějaký šílený syntezátor. 
Občas z toho vyleze tanečnější záležitost, jindy skoro dubstep, nebo tradiční industrial. Ayala Setara tančí tribal fusion, vychází z orientálních stylů, folkloru, který okoření streetovými styly, modernou, nebo třeba flamencem. Pokud to technické možnosti prostoru dovolují, ráda přidává i akrobacii na visutém kruhu nebo šálách. 

5. Našla by se u tebe nějaká historka z koncertů, která by mohla čtenáře zajímat? 
Každý koncert je trochu jiný, vždycky si na sebe vymyslíme nějaký způsob, jak si všechno zkomplikovat a s tím se pak musíme poprat. Velmi často během vystoupení odhalím chybný kabel, nebo se zblázní programy, které spolu mají spolupracovat, a musím si zaimprovizovat v místech, kde jsem původně nechtěl… pokud chceš nějaké humorné historky, zkus se ptát spíš ženy, ta není nudný nerd a geek, jako já. (směje se) 

6. Jaké máte plány do budoucna? Přemýšlíte o vydání nějakého singlu, případně alba? 
Nesmírně nás baví a zajímá propojování technologií. Chceme prohlubovat využívání neotřelých kontrolerů při živém vystupování, sledování pohybu v reálném čase počítačem, různé možnosti projekcí a mnohem více. Plánů je mnoho. V první řadě ale plánujeme pokračovat v tvorbě skladeb a choreografií. 
Vydávání hmatatelných nosičů si necháváme na speciální okamžiky. U příležitosti prvního ročníku Junktownu jsme například vyrobili extrémně raritní limitovanou edici CD, pár lidí od nás po koncertu obdrželo kapesní MP3 přehrávač s nahranými skladbami Angelzone a Kamenného Kvítku. Pro “běžné vydávání” nám více vyhovuje prostředí internetu, kde můžeme zveřejňovat nový materiál, jakmile je hotový. 

7. Jak vlastně přistupujete k vystupování? 
Má Ayala k jednotlivým písním předem připravenou choreografii, nebo se její taneční část odvíjí od hudby, nebo do nějaké míry ovlivňuje i tebe? Všechny odpovědi jsou správné. (směje se) Ayala má vždy připravené nějaké choreografie, které mají svůj příběh i pevně daný průběh. Jsou i místa, kde jamujeme - každý dělá to svoje, improvizuje na dané téma, ale dává pozor, co dělá ten druhý a snaží se o co nejzajímavější souhru. A pak jsou na přípravu nejnáročnější kusy, kdy má Ayala na sobě bezdrátový kontrolér, který jejími pohyby ovládá projekci, nebo zvuk. 

8. Kromě tvorby hudby máš i nějaké další záliby, které si myslíš, že stojí za zmínku? 
Jsem technologický hračička, zajímají mě všelijaké vychytávky a rád zkoumám, co se s nimi dá dělat a otravuji naše kamarády, kteří jsou techničtěji vzdělaní, aby mi vysvětlili, co je pitomost a co by možná i šlo. (směje se) 
Povoláním jsem grafik, to mě čas od času přivede k zajímavým spolupracím. I když momentálně pracuji v PR oddělení úředního orgánu, jsem stále jednou nohou v kultuře - nedávno jsem třeba mohl kamarádům z kapely Projekt Parabelum navrhnout vizuál CD a doprovodných materiálů alba Junktown. 
V neposlední řadě se mi naskytla úžasná příležitost vést kolektiv SPAD, se kterým pořádáme různé menší cyberpunkové a postapo akce, každou první sobotu v měsíci máme dark electro party Body Beat a realizujeme kulturní podium na Junktownu. 

9. Na co se mohou návštěvníci Grave Night těšit? 
Naši klasickou tvorbu občerstvíme živě hranými verzemi skladeb, které jsem složil pro Wasteland Dancers (post-apokalyptická tanečně-divadelní skupina, kterou vede Ayala Setara). Představíme něco úplně nového - v těchto dnech pracuji na skladbě Chronostasis, která bude mít premiéru. A v improvizačních ambientních pasážích pak šáhnu k materiálu z rozdělaného projektu Monument of Light, který realizuji pod jménem Kamenný Kvítek. 

10. Na závěr: našlo by se u tebe něco, o co by ses mohl se čtenáři webu podělit?
Se všemi se chci podělit o nějaké zážitky, tak přijďte, ať je můžeme zažít! (směje se)
Daniel Dobrý | 28. listopadu 2019 Sdílet na facebooku Sdílet na twitteru

Notice: Trying to get property 'num_rows' of non-object in /home/users/rudyharsher1/obscurefreaks.cz/web/loader.php on line 217
Omlouváme se ale někde nastala chyba.