1. Ahoj, díky, že sis na nás udělal čas! Mohl by ses představit těm, kteří o tobě ještě neslyšeli? Co tě odlišuje, co tě baví nebo co ti běžně zvedne náladu?
Ahoj, jmenuji se Josef Kohout a jsem začínající módní designer specializující se na upcyklovanou módu. Vytvářím transformovatelné oblečení a doplňky, které jsou nejen estetické, ale i funkční. Všechno šiju ručně, každý kousek je originál. Když někdo ocení mou práci, mám skvělou náladu. A přiznám se, že nic mi nenahradí pocit, když zip zvládnu napoprvé.
2. Jak vznikla značka KOГOR? Bylo to spontánní rozhodnutí, nebo si plníš dávný sen? Co pro tebe KOГOR znamená?
Jako dítě jsem snil o oblečení, na kterém by šlo všechno upravit. Před dvěma lety jsem náhodou přetvořil pár kousků a všichni je chválili, tehdy se mi v hlavě zrodila myšlenka značky. Na školním plenéru jsem si nechal na zadek vytetovat nápis „beautiful nature“, přivázali mě potravinářskou fólií ke stromu a vyfotili. Lidé pak chtěli tuhle fotku na tričko nebo tašku. To jsem si řekl, že tohle by mohlo být jádrem udržitelné kolekce, a založil jsem Instagram @kogor.official. Zatím sice nemám „Beautiful Nature“ kolekci hotovou, ale začal jsem vyrábět transformovatelné kousky a uvědomil si, že plním dětský sen. KOГOR je teď moje priorita a věřím, že mám před sebou velkou cestu.
3. Co je to vlastně „upcycling?" Co si pod tím můžeme vybavit? Jsou ohledně toho nějaké mylné představy?
Upcycling je použití starých existujících materiálu na nové kousky. Místo toho, abych šel do obchodu s látkami, jdu do sekáče a hledám materiály co by se mi mohly hodit. Má to svoje výhody jako udržitelnost nebo cenu, ale také nevýhody, protože kolikrát se na daný kus látky nevleze střih nebo daný materiál vůbec neseženu. Hodně pracuji s denimem, kterého je všude hodně, ale problém nastává tam, když s denimem dělat nechci. V takových případech se většinou dívám po bytovém textilu, který je ideální svou velikostí a dá se najít v různých materiálech a barvách.
Jaký je příběh značky KOГOR? Jak začala a kam směřuje?
Všechno začalo u babiččina šlapacího stroje, kde jsem si upravoval staré džíny, prostě jsem je prostříhal, přišil, pomaloval. Později jsem přešel na elektrický stroj a od návrhu přes střih až po finální produkt šiji vše sám. Dnes mám dílnu „pod postelí“, je tam sice stísněně, ale slouží mi skvěle. Nedávno jsem přikoupil průmyslovou overlockovou patku, což mé výrobě dává nový rozměr. V září se chystám do řádné dílny, kde bude práce ještě plynulejší. Mým cílem je oslovit víc lidí, rozšířit portfolio a příští rok se dostat na vyšší odbornou školu oděvního návrhářství. Pak bych značku KOГOR rád proměnil v hlavní zdroj obživy.
5. Co znamená slovo „KOГOR?" Jde o nějakou slovní hříčku, slovo s významem, nebo jsi jen šel po tom, co dobře zní?
Chtěl jsem mít ve jméně něco spojeného s mým příjmením, ale nemyslím si, že jméno značky „Kohout” by v lidech evokovalo to, čemu se věnuji. V azbuce nemají písmeno „H” a používají místo něj nejčastěji „G” (Г). „U” jsem vysadil a zbývalo mi „KOГOT.” To zní až moc jako nejmenované sprosté slovo, takže jsem hledal písmeno, co bude dobře vypadat a znít. Tak vzniklo jméno „KOГOR” (Kogor), které kromě toho, že dobře zní, tak má i ukrytý význam.
6. Kde čerpáš inspiraci pro tvorbu oblečení či doplňků? Vycházíš ze zrovna dostupných materiálů, nebo máš vždy nějaký plán? Jak bys nám popsal svůj tvůrčí proces?
Nápady často přicházejí nečekaně, třeba ležím v posteli a napadne mě, jak udělat mikinu s rukávy přeměnitelnými na kapuci. Kreslím náčrt, dělám střihy, ale někdy je schovám, dokud nenajdu vhodný materiál. Jindy zase plánuji podle toho, co mám po ruce, případně kouknu na Pinterest nebo vzorníky látek. Během šití se návrh může hodně změnit: přidám kapsu navíc, upravím střih podle vlastností materiálu (...).Nejlepší kousky jsou ty spontánní, u nichž mám materiál hned k dispozici.
7. Jaký je tvůj pohled na problematiku fast fashion? Myslíš, že je to v dnešní době velký problém, nebo to není „tak špatné”?
Fast fashion je velký problém. Kromě známých obchodů, o kterých se mluví, a každý o této problematice už určitě něco slyšel, jsem si všiml i dnešního „trendu” zakládání vlastních značek. Možná teď zním jako pokrytec, ale vážně nemyslím takové značky, jako mám já. Myslím TikTokové rádoby podnikatele, kteří vytáhnou nějaký trendy vzor z Pinterestu a nechají si v asijských zemích našít stovky triček za pár korun. Lidé si pak kupují předražené oblečení s představou, že podporují něco unikátního. Z mého pohledu je to jenom Fast fashion převlečená za small brand. KOГOR je od těchto značek opak. Všechno šiju já, v Česku a z udržitelných materiálů.
8. Kdo je ti největší oporou při tvé tvorbě? Setkal jsi se například s negativními ohlasy z tvého okolí, nebo byly především pozitivní?
Nejvíc mě v budování značky podporuje přítelkyně a rodina, ale v podstatě celé mé blízké okolí moji tvorbu cení a snaží se ji dostat dál, za což jsem opravdu vděčný. S negativními ohlasy jsem se zatím nesetkal, ale myslím, že to taky jednou přijde.
9. Jak většinou vypadá proces mezi tím, kdy výrobek zhotovíš a sdílíš ho na sociální sítě? Fotografuješ si svou tvorbu sám, nebo máš nějaké fotografy, případně kdo jsou tví modelové?
Některé kousky šiju primárně na prodej, jiné zase pro sebe. Pokud se mi návrh nepodaří podle představ, odložím jej na čas stranou a možná k němu jednou znovu sáhnu. Ty, které fungují, nosím, abych odhalil případné nedostatky, a zároveň natáčím krátká videa na sociální sítě. Až mám víc hotových kousků, domlouvám profesionální focení. S fotografkou Emičou (Instagram: @emickapht) spolupracuji už od její školní zakázky na módní projekt, od té doby tvoříme tým. Modelují se mnou přátelé, třeba přítelkyně nebo sestra, a chci na Instagramu představit i zcela nové tváře.
10. Mockrát děkujeme za rozhovor! Je ještě něco, co tu nebylo řečeno, o co by jsi se rád podělil s našimi čtenáři?
Děkuji za pozvání. Momentálně vše probíhá pomaleji a nabídka hotových kousků je omezená, ale pro vážné zájemce mám stále otevřené zakázky. Neustále se zdokonaluji a přede mnou je ještě dlouhá cesta.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
