Rozhovor s alternativním modelem Stáňou Menčíkem

Daniel Dobrý |

Rozhovor s kontroverzním modelem Stáňou Menčíkem. Vyznačuje se primárně výstředním vzhledem a zálibou v latexu.

1. Ahoj Stáňo! Co nám takhle na úvod o sobě prozradíš?

Čus! Pokud bych to měl krátce shrnout, býval jsem obyčejný maloměšťák, který odboural nudu a nespokojenost sám se sebou objevováním různých subkultur a jejich odnoží, počínaje jako metalhead, přes gotiku (zejména industriální cyber gotika), a na to se pak vázalo ukončení práce jako cukrář a stěhování do prahy, kde jsem nabíral další zkušenosti, od práce s dredy po modeling pro prestižní návrháře nejen „designového“ oblečení, ale i „gumy”. A abych nezapomněl to hlavní, od 18 let jsem začal podstupovat piercingy, tetování a také roztahovat uši, které jsou u mě asi nejvíce ikonické a jsou základ mé celkové výstřednosti. 

PS: jsem vyoutovaný gay (smích).

2. Jak na tvůj vzhled reaguje okolí? Jsi rád středem pozornosti?

Hele, okolí na mě reaguje různými způsoby, ale je to věc, kterou jsem se naučil občas úplně vypustit z hlavy, protože kdybych měl řešit každou reakci, jak na veřejnosti, tak po sociálních sítích, asi bych se z toho brzy zbláznil. Vždy se musím uklidnit tím, že jsem si výstřední vzhled a vystupování vybral sám, takže jsem musel počítat se vším. Výstřednost mě baví, mám to rád a dává mi to pocit osobní svobody.

3. Jak dlouho se už vlastně věnuješ modelingu a jak jsi se k němu dostal? Případně jaké bylo tvé nejlepší focení a proč?

Myslím, že vše to začalo tím, že dříve se téměř všichni alternativci, souhrnně tehdy gothic subculture, pohybovali na portálech jako Lidé.cz, kde byla možná prezentace fotek. Pak nastoupily nové sociální sítě, kde už bylo snazší najít ty „lidi z hustých fotek” a to byla inspirace na vytváření fotosetů, takže se tím ta naše malá subkultura zdokonalovala. Spousta z těch lidí se na to po čase vykašlala a já byl jeden z mála, kdo pokračoval. Ale už ve svém stylu, který mi pak dopomáhal k tomu, že mě začali oslovovat lidé, na základě kterých začala má spolupráce s focením oblečení. Nemůžu jmenovat dlouhý seznam zkušeností, které jsou pro mě nejlepší, ale srdcová záležitost pro mě byla hlavně dlouholetá spolupráce s designérem značky Fetishak, kde to nebylo jen o fotkách nových bot, harnessů a masek, ale i o sdílení nových zkušeností s různými materiály, doplňky a jejich funkčností. Možnost navštívit Fetishákův Rubber bunker (dílnu plou gumy) pro mě byl vždy kreativní fetish zážitek.

4. Co na focení považuješ za nejtěžší nebo nejvíce vyčerpávající? Případně, máš i nějaké jiné zaměstnání mimo modeling?

Vyčerpávající je téměř vše, od generálních zkoušek u přehlídek po samotné zapózování, které bývá často křeč. Taky horko a nervy z toho, aby výsledné foto vyhovovalo představám výrobci co nejlépe. A ano, mám stabilní práci, a jako spousta z nás jsem uklizený ve fabrice a volnočasově stále dělám dredy.

5. Kdy začala tvá vášeň pro latex a co tě k ní dovedlo? Líbil se ti latex vždy nebo jsi k němu našel vztah časem?

Tuhle otázku jsem si dával dlouho, a jelikož spousta úchylek má původ v dětství, první, co mi došlo bylo, že jsem s nechutí byl neustále obouván do nepohodlných gumaček, protože jsem vyrůstal napůl u babiček, kde byl všude kolem les. Ke gumačkám musela být šusťáková souprava a PVC pláštěnka (smích). Tehdy jsem to jako dítě z paneláku nesnášel a teď je pro mě guma, PVC, polyester atd. radost na dotek.

6. Co tě první napadne, když se řekne slovo sex? 

Hmmm… „Vanilkovou nebo pistáciovou?“ (smích).

7. Jsi po sexuální stránce spíše dominantní či submisivní typ? Nebo tyto role střídáš?

Jsem ve znamení lva, takže s dominantním postavení jsem se narodil a submisivní povaha se u mě projevuje asi jen v pracovním životě. V soukromí se mi jakákoliv submisivita příčí.

8. Co pro tebe znamená BDSM a vnímáš nějaké své hranice v této oblasti?

Nejvíce vnímám iniciály mého jména S.M.  S tím, že za mě více S a trochu M. Co se týče vyšších hranic, tak stále přecházím a objevuji nové, jako to má většina chlapů, že s věkem roste touha po objevování. Akorát já začal už v 19ti letech cca, takže teď, když je mi 29, tak jsem všechny nabyté zkušenosti zavřel do Pandořiny skříňky a až budu cítit, že mi něco z toho chybí, skříňku zas otevřu. Mezitím musím zůstat vanilkový.

9. Jak se vyrovnáváš s aktuální COVID situací? Ovlivnila tvůj život v něčem?

Covid situace mě nijak zvlášť neovlivnila. Jelikož jsem se před dvěma lety vrátil zpátky na maloměsto, kde se zastavil čas, měl jsem tu alespoň více času přemýšlet nad tím, co se životem dál, až bude opět vše v normálu.

10. Najde se něco, co bys chtěl čtenářům webu obscurefreaks.cz vzkázat?
Čtěte, inspirujte, tvořte originální tvorbu, a pokud jste viděli nebo četli „Padesát odstínů šedi“, všechno spalte!