45 Grave - Pick Your Poison Petra

Téměř třicet let trvalo Los Angelským průkopníkům hřbitovního punku, 45 Grave, než zplodili své druhé řadové album. A nyní mame možnost zjistit, co se za ta dlouhá léta změnilo(přece jen 30 let je poměrně dlouhá doba), a co nám tahle novinka vlastně nabízí. Za prve se toho změnilo poměrně hodně - z původní sestavy, která nahrála první desku Sleep in Safety, zůstala pouze nezkrotná rebelka, zpěvačka Dinah Cancer. V podstatě se nejedna o nikterak zvláštní jev. Když se podíváme na většinu kapel z 80. let, tak z původní sestavy většinou zůstali jen zpěvačky(zpěvaci), kteří se obklopili čerstvou a povětšinou mladší krví(viz. Sisters of Mercy nebo domácí XIII Století).

Za druhé - tahle novinka není až tak úplně novinkou, jelikož cca polovina songů jsou znovu nahrané b-strany singlů a taky předělána verze staré známe Night Of The Demons. I přes to, že veškery materiál je nově nahraný, tak stále udržuje syrový punk rockový feeling 80. let. I po tak dlouhé době kapele nechybí energie ani punkový říz. Úvodní Pick Your Poison je toho důkazem - moc příjemná záležitost, která v žádném případě nezaváni hřbitovní zatuchlostí, naopak spíš voní čerstvě naházenou hlínou nasáklou jedem, který pomalu proniká do našich sluchovodu. Psát o již zmíněné Night Of The Demons je jako exhumováni již exhumovaného hrobu, takže se můžeme přesunout k další časti naši hřbitovní exkurze. Child Of Fear je sice klidnou, ale velice atmosférickou záležitostí se vkusně implantovanýmy syntetickýmy samply, které nepůsobí kýčovitě ani pseudomoderně, ale velice přirozeně. Následující Akira je spíš uskokem ke klasickému hard rocku a vzhledem k povaze kapely působí až nezvykle vesele, ne však nudně, a na koncertě by mohla znít výborně. Instrumentální vsuvka A Desert Dream dělá svému jménu čest, jelikož je opravdu poněkud uspávací, ale jen na chvilku, aby nás následující rock and rollová jízda Lucky 214 zase probrala k tanci. Skoro až psychobilly song doplněny o trumpety zní velice svižně a nenechá odpočívat v pokojí žádného tance chtivého nemrtvého. A v rozjařeném tempu vjíždíme na “dálnicí číslo 666“, která pokračuje v rockové jízdě. Následující country vybrnkavačku můžeme brát jako poctu Johnymu Cashy, při jejím poslechu se většině lidí (morbidně smyšlejících samozřejmě) se určitě vybaví scénka s poskakujícími a tančícími kostrami na hřbitově. Předposledním odstavcem v nekrologu je pojednaní o zlé, ale krásné a nebezpečné čarodějníci (Sorceress), ve kterém se nás Dinah snaží podmanit svými temnými gothickymi kouzly, a taky že se jí to dokonale daří. Celou hřbitovní sbírku uzavírá příznačně zvolená Winds Of Change. Punk rocková pohodička se saxofónovým sólem jasně ukazuje že se ve 45 nespí, a že party pokračuje a rozhodně jen tak nekončí.

A nyní je čas na par slov před smrti…ehm, spíš na konec této recenze. 45 Grave se svoji novinkou nepřinesli nic nového, ale rozhodně nezakrnělí a ještě by neměli odpočívat v pokoji. Holt gohticí nestárnou a navíc “Punk not dead(only undead)“!