Ahoj. Mohl by ses na úvod našim čtenářům představit a přiblížit jim, čemu se věnuješ?
V současnosti dokončuji magisterské studium v ateliéru intermédií, katedry fotografie FAMU. Obecným tématem mojí umělecké práce jsou vztahy vnímání času v kontextu média fotografie, respektive možnosti jaké toto médium přináší v oblasti nelineární percepce času. Často pracuji s formátem instalace, objektu nebo převážně digitální fotografie a obrazu.
Jak bys charakterizoval vizuální styl, který se vyskytuje ve tvé tvorbě?
Neřekl bych že se jedná o styl. Estetika spjatá s mojí prací se primárně odvíjí od dané symboliky, se kterou záměrně pracuji. Dalo by se říct, že můj cíl je vytvoření určité formy vizuálního jazyka, spjatého s jednotlivými aspekty témat mé práce.
Jak přistupuješ k práci s obrazem a jak si k tomu způsobu práce došel? Případně můžeme tvou práci někde vidět?
Svůj vztah práce s obrazem vnímám spíše jako práci s objektem jako takovým, můj přístup není malířský i když můj „mindset” tomu odpovídá. Zajímá mě ale primárně práce s reliéfem, užití textilu a kombinace různých technik vytvářející výsledný obraz. Dalo by se to vlastně docela správně nazvat asambláží. Většinu mé práce zveřejňuji prostřednictvím Instagramu a v případě zájmu o konkrétní plátno nebo jiné dílo je vždy možnost osobní schůzky v ateliéru nebo podobně.
Do jaké míry ovlivnilo tvou uměleckou tvorbu studium na katedře fotografie FAMU?
Největší vliv měl asi první rok, kdy jsem studoval v ateliéru “post-konceptuální fotografie a tvorby” pod vedením Jiřího Thýna, který je můj celoživotní favorit na poli současné české výtvarné scény. Jeho přístup ovlivnil mojí práci velkou mírou a vnímám to celkově jako zásadní bod z hlediska studia na FAMU. Následující roky už jsem prakticky věděl kam a jak směřuju a nezbylo moc co ovlivnit. Často jsem si spíš uvědomil co chci, zjištěním co nechci.
Pověděl bys nám něco o myšlence nebo záměru, jež se skrývá za tvou tvorbou?
Velice stručně řečeno, snažím se dokázat existenci možnosti abstraktní fotografie, stejně jako se snažím využívat média fotografie k pochopení obecné koncepce vnímání času jednotlivcem. Časté je pro mě taky užívání různých pop kulturních motivů, na kterých tyto koncepce lze snadno a poutavěji ukázat. Poslední motiv, který mě takto zaujal je pizza, forma jídla spjatá s tématikou časovosti víc než by se dalo čekat.
Jak moc je pro tebe důležitá estetika ve tvých dílech a z čeho vychází?
Jak už jsem říkal, samotná estetika se primárně odvíjí od použité symboliky, ale dalo by se říct, že záměrně využívám určitou naivitu, charakteristickou pro dětské kresby, stejně jako se snažím přiblížit stavu určité bezmezné fascinace dovolující takový způsob práce.
Mohl bys čtenářům přiblížit nelineárním vnímání času, o kterém mluvíš v kontextu svých děl?
Celá koncepce nelineárního vnímání času v kontextu mého díla se odvíjí od vlastnosti fotografie zastavit a zvěčnit konkrétní moment do podoby jakéhosi monumentu. Uzavřeného časového vakua, vyvolávající v člověku vždy určitou dávku sentimentu. Tento rozkol specifické lidské touhy po nekonečnu a fotografie, dokazující tento fenomén, mě inspiroval k popisování jednotlivých vztahů vlastností fotografie a lidského způsobu percepce času, jež je ve velké míře do člověka vštípena prostřednictvím společnosti, ve které žijeme.
Jak ses dostal ke spolupráci s hudebním labelem Hypno808?
Poslouchám celý život výhradně rap a Hekr byl pro mne vždy nejzajímavějším interpretem na české hudební scéně. Je to vlastně už víc jak tři roky, možná čtyři, kdy jsem Toxxxovi napsal na IG s tím, že se chci sejít, že jsem vymyslel koncept klipu kombinující live stream s časovou linkou natáčení samotného videa. Sešli jsme se a zanedlouho vznikl klip FDK, po kterém přišlo spoustu dalších projektů. V současnosti připravujeme spoustu věcí, na které stojí za to si počkat.
Inspiruje tě nějaký umělec nebo samotný směr, případně vnímáš zpětně u tvých děl nějaké ovlivnění cizí tvorbou, kterého sis dříve nevšiml?
Mám spoustu oblíbených umělců, kteří mě nepřestávají inspirovat, převážně se ale jedná o již nežijící autory především z období impresionismu a post-impresionismu. Mezi moje největší oblíbence pak patří Paul Cézanne. Ze současného umění je to pak např. Lito Kattou, Wolfgang Tillmans nebo Tenant of Culture.
Kromě umění máš i nějaké další záliby, které si myslíš, že stojí za zmínku?
Rád poslouchám hudbu, standardně několik hodin denně, rád vařím, tancuju ve tmě, čtu. Většinu dne se prostě jen snažím, aby mě bylo co nejvíc dobře (úsměv).
Děkuji ti za rozhovor. Na závěr bych se chtěl zeptat, zda li máš nějaký vzkaz pro čtenáře webu obscurefreaks.cz?
Já děkuju za zájem, pro ty koho cokoliv zajímá víc, chtějí si třeba pořídit něco z mojí tvorby: nebojte se napsat.
Další práce Jiřího Procházky si můžete prohlédnout na jeho facebooku. Přečtěte si také další rozhovory s nejrůznějšími umělci, hudebníky a dalšími osobami ze sfér daleko za mainstreamem.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
