Festival Open House Praha je netradiční kulturní zážitek, který příbližuje lidem svět architektury a její často opomíjený význam. Festival se zaměřuje na širokou veřejnost, na své si ale přijdou také odborníci. Festival tak spojuje milovníky urbanismu, historie, ale také fotografy. Rozhodně by však neměl uniknout ani pozornosti urbexerů.
Vznik svátku architektury
I když název festivalu může evokovat, že vznikl před pár lety, opak je pravdou. Jeho kořeny sahají až do roku 1992. Hlavním hnacím motorem celé akce je britská architektka Victoria Thornton, která chtěla se svojí neziskovou organizací Open-City seznámit laickou veřejnost s okolní architekturou. Založením festivalu Open House London a Open House Worldwide tak završila svoje životní dílo, ve kterém se snaží rozdmýchat diskuzi mezi odborníky na architekturu a urbanismus a běžnými lidmi.
První ročník zahrnoval 20 staveb, v roce 1994 už to bylo více než 200 budov. S dalšími roky se festival rozšířil o více než 800 zapojených objektů. Thortnová se kromě projektů Open House/Open city podílela i na projektech Architektura ve školách, Letní Akademie Architektury nebo My city too! V současnosti se do iniciativy Open House zapojilo 37 světových měst včetně Brna, Prahy, Vídně a Barcelony nebo Chicaga.
Hlavní myšlenka festivalu Open House
Jak už jsme zmínili, festival se zaměřuje na seznámení široké veřejnosti s architekturou v jejím okolí, a přivést tak obyvatele k zájmu o své město. Další hlavní myšlenkou je odtajnit veřejnosti místa, na která by se za normálních okolností lidé nedostali.
Oproti jiným podobným akcím, které představují často jen jeden určitý styl budov – nejčastěji historické, představuje Open House časově neohraničený průřez architektonickými styly. Pestrou paletu nabízí i co se týče využití a účelů staveb od kostelů přes pivovary, vily, sklady až po bytové domy a podobně. Projekt tak kromě historického vhledu zároveň funguje i jako prezentace novostaveb využívající zajímavá a originální architektonická nebo designová provedení.
Na rozdíl od klasických výstav Open House nabízí možnost si vystavované budovy projít, nahlédnout do jejich betonové duše a dotknout se jí. Důležitým cílem projektu Open House je také zviditelnit méně známé budovy a historické památky. Pro návštěvníky je také skvělou zprávou, že na všechna místa spojená s festivalem je vstup zdarma.
Open House u nás
Do České republiky se festival Open House dostal teprve v roce 2015. Aby se tak stalo, musela nezisková organizace Open House Praha založená Andreou Šenkyříkovou získat licenci od mateřského festivalu v Londýně.
V Praze se festival každoročně koná pod záštitou primátora a jednotlivých starostů zapojených městských částí. Patronkou celého festivalu je také významná česká architekta Eva Jiřičná žijící v Londýně, která stála u zrodu původního londýnského festivalu, kterého byla následně 20 let součástí.
První český ročník zpřístupnil veřejnosti 33 budov. Největší zájem mezi návštěvníky byl o Tančící dům, Ústřední telekomunikační budovu O2 nebo Kramářovu vilu. Dohromady se festivalu účastnilo přes 38 tisíc návštěvníků.
Následující ročníky pro rostoucí popularitu navyšují počet budov. Není se tak čemu divit, že další ročník nabídl už 51 budov, které navštívilo více než 48 tisíc milovníků architektury. O popularitě pražského festivalu nejlépe vypovídají data z minulého roku (2022), kdy se konal osmý ročník akce. Do projektu se zapojilo 100 budov hostící přes 64 tisíc návštěvníků.
Do Brna se podíval festival v roce 2018 pod vedením Veroniky Moserové a Terezy Kalábové. V prvním ročníku bylo otevřeno 24 budov. Kvůli enormnímu zájmu bylo nutné si pro návštěvu nejžádanějších lokací pořídit e-vstupenku. Během pár minut server zkolaboval pod náporem zájemců.
Zájem nepolevil ani v dalších ročnících. Letos vstupenky zmizely pár minut po zahájení registrací. Zde vidím kámen úrazu. Na některých místech s vysokým zájmem návštěvníků vznikaly konflikty z důvodu dodržování kapacit návštěvníků.
Na některých místech i přes absenci lístku a zaplněného počtu kapacit se dobrovolníci snažili kapacity navyšovat v rámci filosofie festivalu, jehož cílem je přilákat co nejvíc návštěvníků. Dostalo se tak i na zájemce, kteří nestihli registraci e-vstupenky. Bohužel na některých místech tomu tak nebylo a z jednoho místa bylo posláno pryč přes třicet zájemců. Řešení vidím v navýšení počtu prohlídek a e-vstupenek.
Stejně jako v případě Prahy i v Brně se počet budov s každým rokem navyšoval. Druhý ročník nabídl 70 zapojených budov. Mimo ně uvedl také hlavní hvězdu architektonického festivalu, zakladatelku Victorii Thornton.
V následujících covidových letech se ročníky přesunuly do online světa, zájemci se tak mohli těšit na virtuální prohlídky a živé přenosy. Čtvrtý ročník se poté nesl v hybridním duchu. V rámci rozvolnění epidemiologických pravidel došlo k prohlídkám 40 objektů, přičemž zbytek zapojených budov byl prezentován formou online prohlídky.
Mezi nejnavštěvovanější stálice Brněnského Open House patří AZ-Tower, Pivovar Starobrno, Vila Tugendhat a Vila Löw-Beer. Oba festivaly se v Česku konají z pravidla po dva květnové víkendy po sobě, aby nedocházelo ke krytí obou festivalů.
Pohled urbexera
Projektu Open House by se rozhodně neměli vyhnout ani urbexeři. Do projektu jsou zapojeni mimo využívaných budov i nevyužívané objekty, do kterých se v rámci běžného urbexu nelze dostat. Jedná se o zabezpečené zamčené objekty bez jakéhokoliv vstupu. Řadovým urbexerům tak festival Open House nabízí zpestření urbexového jídelníčku o mnohdy zajímavé lokace.
Bohužel těchto opuštěných krás ve festivalovém line-upu ubývá kvůli demolicím zejména opuštěných industriálních objektů. Festival bych určitě doporučil i urbexerovým začátečníkům, popřípadě lidem, kteří se zajímají o opuštěné objekty, ale nemají rádi rizika spojená s klasickým urbexem. Celkově bych festival doporučil všem nadšencům architektury, designu, historie i fotografům.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
