Slavíme! Je tu mezinárodní den EBM

Výraz „Electronic body music“ prvně použil Ralf Hütter z legendární kapely Kraftwerk, aby popsal více hutný a smyslný styl jejich nového alba, The Man-Machine (1978). Výraz později převzala německá kapela DAF a v celé kráse ho uvedli do praxe belgičtí mistři Front 242 na svém albu No Comment (1984). Zatím co budete přemýšlet, proč mezinárodní EBM den padá právě na 24.2, poslechněte si tuhle pecku:

EBM má fascinující rodokmen. Rodí se začátkem 80. let díky spojení třech velkých sil; synth-popu, punku a industriálu. Charakter tohoto temného dítěte můžeme odhalit skladbou Dead Eyes Opened od Australské kapely Severed heads. Elektronické beaty, jednoduchá basa a chytlavý synťákový riff, jež připomíná Human League, či práci „Otce diska“ Giorgia Morodera. Song ale brzy doplní popis krvavé dvojité vraždy, se zakončením v brutální industriální disharmonii. Tu se zas EBM inspiruje průkopníky jako Throbbing Gristle či Cabaret Voltaire. Právě tahle dvojí tvář definuje EBM.

Z punku a industriálu EBM převzalo chuť šokovat a býti kritickým vůči nejenom mainstreamu, ale i tomu co se proti mainstreamu stavělo. EBM se obrací do budoucnosti, vidíme tu záblesky cyberpunku i futurismu, umělecko-myšlenkového směru jež měl blízko k fašismu. Cynický a transgresivní přístup ke kultuře a jejím symbolům, tj. to, co někteří akademici nazvali „Demystifikace symbolů“, můžeme vidět na klasickém songu od DAF:

EBM v celé svojí kráse

Plné síly dosahuje EBM na přelomu 80. a 90. let, kdy se ze západní Evropy šíří do celého světa. V Kanadě to byli Front Line Assembly a Skinny Puppy, v USA kapely Ministry a Revolting Cocks, ve Švédsku zas Pouppée Fabrikk a Cat Rapes Dog. Tolik úžasných názvů jsem pohromadě dlouho neviděl, a tolik skvělých účesů už vůbec ne. Vychutnejte si Skinny Puppy:

Tato éra představuje také rozkvět rivethead komunity. Byť se rivetheads pohybují v mnoha sférách industriální hudby, znám nejednoho v PVC oděného frajera s čírem a Martensy, jež by při jakékoliv diskuzi na toto téma velice ostře argumentoval, že EBM je tou jedinou a pravou modlou rivetu. Já se s ním hádat nebudu, ale můžete to zkusit třeba vy. Takhle ho poznáte:

Jak je to s EBM dnes?

EBM šel cestou již se vydalo mnoho žánrů; Hodně toho ovlivnil, ale sám o sobě se nezachoval. Ztratil se kdesi na pomezí industriálu a nového elektra. Kapely jako Front Line Assembly a Skinny Puppy se postupně transformovali na industriál rock/metal a tato linka eventuálně ovlivnila i kapely jako Rammstein či Nine Inch Nails. Dnes už jsou tito velikáni samozřejmě někde jinde. Podívejte se ale třeba na rané Rammstein:

Těžko říct, kde EBM končí, a industriál začíná. A záleží na tom vůbec? Ne. Na čem záleží je, že dnes máme 24.2 a můžeme se na chvilku vrátit do doby kdy se formovali prvopočátky temných a duší drásajících žánrů, jež dnes tak milujeme. Do doby, kdy hudba začala vlézat pod kůži tak, že jí říkali tělesná. Electronic body music. Užijte si tenhle živák od Nitzer Ebb, má neskutečnou energii: