Burleska – nejen striptýz na úrovni

Původně se slovo burleska používalo pro označení dramatického, literárního nebo i hudebního díla, které nějakým způsobem zesměšňovalo nebo parodovalo určitý žánr, skupinu lidí nebo jiné umělecké dílo. Burleskní postupy najdeme například v dílech Chaucera nebo Shakespeara či u klasiků italské a francouzské komedie (Goldoni, Moliere). Výraz pochází z italského burla = vtip, žert, šprým.

Nás však bude zajímat burleska jako hudebně-divadelní žánr, který v sobě misí nadsázku s erotikou, vrhače nožů i šansonové zpěvačky, tanečnice zahalené do pavího peří, akrobaty a kouzelníky. Vítejte v Americe přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Viktoriánská burleska
Nemůžeme mluvit o americké burlesce a nezmínit předtím burleskní představení, která zažívala popularitu v Londýně mezi roky 1830 a 1890, a Američané z nich vychází.

Většinou se jednalo o parodie populárních divadelních her, oper ale i baletů. Představení byla plná klišé, hudby, zpěvu a tance, a velkou roli hrály i extravagantní a nákladné kostýmy a dekorace. Pro zesílení komického efektu byli často do rolí starších žen obsazováni muži. A naopak – mladé muže hrály pohledné ženy. Nejčastěji se jednalo o jednoaktové hry, které netrvaly déle než hodinu, až postupně začala vznikat i originální díla, jejichž délka se stále prodlužovala. Důležitá byla hudba – populární písničky, které obecenstvo okamžitě rozpoznalo, přetransformované do parodických verzí.

Americká burleska
Zatímco viktoriánská burleska začala s koncem 19. století upadat, Američané si z ní vzali základní prvky a přetransformovali ji dle toho, co si publikum žádalo. Představení se tak začala kromě parodií všeobecně známých děl skládat z vystoupení různých umělců – mimů, šansonových zpěvaček, vrhačů ohně, kouzelníků, akrobatů a komediantů, kteří byli postupně redukováni na úkor provokativních tanečnic ve vyzývavých a třpytivých kostýmech. Samozřejmě nesměl chybět erotický podtext a často vulgární vtipy, jelikož byla představení původně určená chudším vrstvám jakožto levná náhražka divadl a až později středním vrstvám, které hledaly před nástupem televize zábavu v zakouřených tančírnách.

Roku 1912 začali čtyři bratři z rodiny Minsky (Herbert, Abraham, Machael a Morton) provozovat vlastní burleskní show, která se brzy začala řadit mezi nejznámější v New Yorku. Zprvu se snažili dělat představení co nejlevněji a přicházet každý týden s novou show, brzy ale zjistili, že tudy cesta nevede, a tak najali více tanečnic a představení přejmenovali na „Burleska jak ji máte rádi aneb Žádná rodinná show“ (Burlesque As You Like It – Not a Family Show). Tolik populární striptýz se do představení paradoxně dostal úplnou náhodou, když jedna z tanečnic v zamyšlení omylem začala svlékat svůj kostým ještě před tím, než byla úplně pryč z jeviště. Dav jása, a tak se vrátila na jeviště, a za hlasitého aplausu svlékala další kousky kostýmu. Billy Minsky poté nařídil, aby se toto „nedopatření“ opakovalo každý večer. Samozřejmě to bylo velmi riskantní, neboť v té době nesměly být tanečnice na jevišti nahé – mohly mít odkrytou jen vrchní část těla, ale pouze pokud se u toho nepohybovaly.

Roku 1931 přivedli Minsky svá představení i na Broadway a davy lačnící po zábavě začaly platit nekřesťanské peníze na nákladné burleskní hvězdy patřila Gypsy Rose Lee, která u nich vystupovala celé čtyři roky, svá představení zakládala na humoru a smyslnosti, a natočila také několik filmů v Hollywoodu.

Nemůžeme také nezmínit Sally Rand, která působila v Chicagu a byla mnohokrát zatčena za údajné obnažování – její nahota však byla pouhou iluzí, například tančila ve spodním prádle schovaná za obrovským vějířem z pavího peří, a vypadalo to, že pod ním na sobě nic nemá.

Od roku 1935 se proti burlesce, která se stávala stále odvážnější, začaly ozývat protesty kvůli špatnému vlivu na morálku. Když pak byla roku 1937 jedna z tanečnic v divadle New Gotham v Harlemu, které vlastnili bratři Minsky, nachytána jak vystupuje bez tang, bylo rozhodnuto – nejen toto divadlo, ale všechna divadla v New Yorku, která měla na repertoáru burleskní představení, musela být zavřena a samotné slovo burleska bylo zakázáno.

Neo-burleska

Po desetiletí byla burleska zavrhována jako dekadentní a pokleslá zábava. Až v devadesátých letech dvacátého století se o její obnovení postarala Billie Madley a ve dvacátém prvním století ji proslavila především Američanka Dita Von Teese, která je známá jako striptérka, modelka, burleskní tanečnice, ale také herečka, návrhářka a propagátorka vintage stylu.

Novodobá burleskní show se snaží být decentní a vkusná. Sice zde tanečnice stále za doprovodu hudby odhalují svá těla, což evokuje spíše striptýz, který většina společnosti považuje především za něco vulgárního a pokleslého, nikdy se však nesvlékají zcela do naha. Typické je také používání tradičních rekvizit jako jsou doplňky z peří (obrovské vějíře, které zakrývají půlku těla, boa) které doplňují nákladné kostýmy sestávající se nejčastěji z korzetů, podvazků, punčoch, krajkového spodního prádla a hlavně vysokých podpatků. Novodobé burleskní tanečnice ale mohou vystupovat také v uniformách nebo retro šatech či plavkách.

Příznivci neo-burlesky se scházejí na mnoha festivalech a akcích po celém světě (například International Burlesque Festival ve Vancouveru) a v Las Vegas je otevřené dokonce muzeum Burlesque Hall of Fame, kde najdete všemožné artefakty z doby, kdy burleska zažívala největší slávu. O burlesce byla v posledním desetiletí natočena také spousta dokumentů a filmů. Nejvíce pozornosti na sebe strhl film Burlesque z roku 2010, kde v hlavních rolích hrály Christina Aguilera a Cher.