Kauza okolo pornografické produkce Czech Casting se v posledních letech stala jedním z nejvýraznějších případů, které odhalily skryté mechanismy fungování českého pornografického průmyslu. Pětileté vyšetřování NCOZ odkrylo náborové praktiky založené na manipulaci, slibech legitimního focení a následném psychologickém tlaku, který měl ženy přimět k účasti na pornografických snímích. Policie nyní navrhuje obžalobu devíti osob z trestných činů včetně obchodování s lidmi, což naznačuje, že nešlo o jednotlivé selhání, ale o propracovaný systém stojící na zneužívání důvěry a absenci průmyslové kontroly.

Když se modelingový sen změní v noční můru

V prosinci 2025 policie České republiky uzavřela jedno z nejkontroverznějších vyšetřování posledních let. Případ představuje znepokojivý průnik mezi legálním pornografickým průmyslem a organizovaným zločinem, mezi zdánlivě dobrovolnou účastí a systematickým nátlakem, mezi snem o kariéře modelky a traumatem, které poznamenalo životy stovek žen.

Národní centrála proti organizovanému zločinu po pětiletém vyšetřování předala státnímu zastupitelství návrh na obžalobu devíti osob z obchodování s lidmi a znásilnění. Za zdánlivě jednoduchým mediálním titulkem se však skrývá mnohem komplexnější příběh o systémové manipulaci, právních šedých zónách a společenských otázkách, které přesahují hranice jediného trestního případu.

Od inzerátu k trestnímu stíhání

Počátky případu sahají až do roku 2013, kdy se na českém internetu začaly objevovat inzeráty nabízející mladým ženám práci v modelingu. Hlavní intenzita trestné činnosti však podle policejních závěrů spadá do období let 2016 až 2019. V tomto období skupina provozující projekt pod hlavičkou pražské společnosti Netlook systematicky lákala ženy starší 18 let na údajné profesionální focení s příslibem výdělku v rozmezí jednoho až pěti tisíc korun.

Červenec 2020 přinesl zlom v podobě policejní operace s krycím názvem LENS. Kriminalisté NCOZ provedli koordinované zátahy, při nichž zadrželi deset osob a vykonali čtrnáct domovních prohlídek. Zajistili počítačovou techniku, tisíce listinných dokumentů a další důkazní materiály. Devět osob bylo následně obviněno, šest z nich soud poslal do vazby.

Následujících pět let bylo ve znamení složitého vyšetřování, shromažďování svědectví obětí a analýzy rozsáhlého množství důkazů. Všichni obvinění byli postupně propuštěni na svobodu a případ pokračoval s tím, že jsou stíháni mimo vazbu. Až v prosinci 2025 policie konečně ukončila vyšetřování a předala Městskému státnímu zastupitelství v Praze komplexní spisový materiál s návrhem na podání obžaloby.

Ilustrační fotografie, zdroj: Novinky.cz

Anatomie systému, aneb jak fungoval Czech Casting

Vyšetřování odhalilo, že nejde o chaotickou činnost jednotlivců, ale o precizně organizovanou skupinu s jasně vymezenými rolemi a hierarchií. Na vrcholu pyramidy stál majitel společnosti Netlook Martin S., který celou operaci řídil a financoval. Jeho role byla klíčová, kdy po prostudování profilů uchazeček rozhodoval, které ženy budou zařazeny do „projektu“.

Střední vrstvu organizace tvořili rekrutéři a organizátoři, jejichž úkolem bylo zajistit plynulý tok nových obětí. Zodpovídali za publikaci inzerátů, organizaci prvotních setkání, uzavírání smluv prezentovaných jako „smlouvy o uměleckém výkonu“, ověřování plnoletosti a vedení vstupních pohovorů. Tato fáze byla zásadní pro vytvoření zdání legality celého procesu.

Nejnižší, ale z hlediska samotného trestného činu nejkritičtější vrstvu představovali "producenti" a kameramani, kteří na místě samém přesvědčovali, přemlouvali a podle policejních závěrů i nutili ženy k účasti v explicitních sexuálních scénách. Jejich finanční odměna byla podle vyšetřování přímo závislá na tom, k jakým praktikám se jim podařilo ženy přimět.

Od manipulace k nátlaku

Metody skupiny byly promyšlené a postupně eskalovaly. Proces začínal lákavým inzerátem slibujícím rychlý výdělek za běžné modelingové focení. Ženy přicházely do profesionálně vypadajícího prostředí, kde jim byla předložena vícestránková smlouva plná právnických termínů.

Klíčovým okamžikem byl moment, kdy žena smlouvu podepsala. Teprve poté jí bylo sděleno, že ve skutečnosti má natáčet pornografické video. Pokud chtěla odejít, čelila výhrůžkám vysokými smluvními pokutami. Svědectví obětí popisují manipulaci, agresivní nátlak, křik i vyhrožování fyzickým násilím. Jedna z poškozených žen popsala situaci, kdy jí producentři křičeli, že ji zbijí, pokud nebude spolupracovat.

Další závažnou přitěžující okolností pro poškozené bylo následné zveřejnění natočených záznamů na internetu. To znamenalo že výsledný materiál se rozšířil mezi tisíce uživatelů, byl masově stahován a v praxi téměř neodstranitelný.

Svědectví obětí a důsledky traumatu

Mediální pokrytí případu přineslo několik odvážných svědectví žen, které se rozhodly veřejně promluvit o svých zkušenostech. Jedna z obětí poskytla podrobný rozhovor pro iRozhlas.cz, ve kterém popsala svou cestu od naivní představy o modelingové kariéře až po traumatizující zkušenost z natáčení.

Po podpisu smlouvy, jejíž plný obsah nestihla řádně prostudovat, se náhle ocitla v situaci, kdy na ni producenti namířili kameru a začali od ní požadovat, aby se svlékla a účastnila se explicitního sexuálního aktu. Když odmítala, čelila verbální agresi a výhrůžkám. Pocit bezmoci byl umocněn vědomím, že právě podepsaná smlouva ji údajně zavazuje ke spolupráci pod hrozbou vysoké finanční sankce.

Dlouhodobé psychologické a sociální důsledky

Trauma však nekončilo odchodem z natáčení. Pro mnohé ženy začala skutečná noční můra až ve chvíli, kdy zjistily, že video s jejich účastí bylo zveřejněno na internetu a šíří se virálně. Oběti čelily stigmatizaci ve svých komunitách, rozpadaly se jejich vztahy, ztrácely zaměstnání. Jedna z žen popsala, jak si její známí a dokonce i rodinní příslušníci video mezi sebou přeposílali, což pro ni znamenalo absolutní sociální destrukci.

Podle policejního mluvčího Jaroslava Ibeheje se u mnoha poškozených projevily vážné psychické a zdravotní problémy vyžadující dlouhodobou lékařskou péči. Některé ženy musely vyhledat psychiatrickou pomoc, jiné se potýkaly s depresemi, úzkostmi a posttraumatickou stresovou poruchou. Několik obětí změnilo své bydliště nebo dokonce opustilo své domovské město, aby unikly stigmatu.

Právní rovina, aneb mezi grey zone a trestním právem

Devět obviněných čelí závažným trestním obviněním. Hlavní kvalifikací je obchodování s lidmi podle příslušných ustanovení trestního zákoníku, přičemž část obviněných čelí také obvinění ze znásilnění. Právní posouzení případu je komplexní, neboť se pohybuje na hranici mezi consensuálními aktivitami dospělých osob a trestněprávně relevantním nátlakem.

Klíčovou otázkou, kterou bude muset soud posoudit, je, zda podpis smlouvy představoval informovaný souhlas žen s natáčením pornografického materiálu, nebo zda šlo o klamavou praktiku, při níž ženy souhlasily s něčím zcela jiným, než co následně bylo požadováno. Další právní problematikou je míra nátlaku aplikovaného po podpisu smlouvy – zda výhrůžky smluvními pokutami a fyzickým násilím překročily práh trestněprávní relevance.

Obhajovací strategie a presumce neviny

Advokát hlavních obviněných David Bascheri zvolil obhajobu založenou na tvrzení o dobrovolnosti účasti všech žen. Jeho argumentace spočívá v tom, že veškeré aktivity probíhaly na základě podepsaných smluv, ženy byly náležitě poučeny a kdykoliv mohly natáčení opustit. Podle této verze si ženy teprve zpětně uvědomily, jaké důsledky bude mít jejich účast v pornografii pro jejich osobní život, a proto se obrátily na policii.

Tento typ obhajoby není v podobných případech neobvyklý a nastoluje fundamentální otázky o povaze souhlasu v kontextu asymetrických mocenských vztahů. Je podepsání smlouvy dostatečným důkazem svobodného rozhodnutí? Může být souhlas platný, pokud byl získán pod hrozbou sankcí nebo v situaci informační asymetrie?

Pornografický průmysl v České republice

Společnost Netlook, v jejímž čele stál obviněný Martin S., představuje významného hráče v českém pornografickém průmyslu. Firma se sídlem v pražských Vokovicích je považována za největšího českého producenta pornografického obsahu a provozuje celou řadu projektů, z nichž Czech Casting byl jen jedním z mnoha.

Český pornografický průmysl má za sebou několik dekád vývoje a v mezinárodním měřítku si vydobyl určitou pozici díky relativně nízkým produkčním nákladům a specifické estetice amatérského obsahu. Projekty typu Czech Casting využívají narativ „skutečného castingu“, který v pornografickém žánru představuje zvláštní kategorii hledanou specifickou skupinou konzumentů.

Šedá zóna mezi legálním a nelegálním

Kauza Czech Casting otevírá širší otázky o regulaci pornografického průmyslu v České republice. Na rozdíl od některých západních zemí, kde existují přísné průmyslové standardy a organizace dohlížející na práva performerek, český trh funguje v podstatně volnějším režimu. Absence jasných průmyslových standardů, profesních svazů nebo etických kodexů vytváří prostor pro potenciální zneužívání.

Případ také ukazuje na problematiku „autentické“ pornografie, která záměrně pracuje s estetikou neprofesionality a spontánnosti. Tato estetika může sloužit jako krytí pro situace, kde hranice mezi hraním a realitou, mezi souhlasem a nátlakem, se stávají nebezpečně rozmazanými.

Absence hlubší společenské debaty

Přes značnou mediální pozornost případ nevyvolal hlubší společenskou diskusi o strukturálních problémech pornografického průmyslu, o otázkách souhlasu v komerčním sexu nebo o ochraně performerek. Debata zůstala převážně na úrovni šokujících detailů konkrétního případu, aniž by přerostla v širší reflexi systémových problémů.

Co přinese soudní proces?

Nyní, kdy je případ v rukou Městského státního zastupitelství v Praze, začíná další fáze právního procesu. Státní zástupci musí rozhodnout, zda na základě předložených důkazů podají obžalobu, případně zda ji podají ve všech navržených bodech a proti všem obviněným osobám.

Pokud dojde k hlavnímu líčení, bude soudní proces pravděpodobně trvat měsíce až roky. Bude muset zodpovědět fundamentální otázky o povaze souhlasu, o tom, co konstituuje nátlak, a kde leží hranice mezi legálním podnikáním v pornografickém průmyslu a trestnou činností. Výsledek procesu může mít významný dopad na celý český pornografický průmysl a stanovit precedenty pro budoucí případy.

Mezi právem, morálkou a realitou

Kauza Czech Casting představuje více než jen příběh o devíti obviněných a stovkách poškozených žen. Je to případ, který osvětluje temné stránky průmyslu fungujícího v šedé zóně mezi legálním podnikáním a organizovaným zločinem, mezi svobodným rozhodnutím a manipulací, mezi konsensem a nátlakem.

Po pěti letech vyšetřování máme k dispozici rozsáhlou dokumentaci o tom, jak může vypadat systematické zneužívání maskované jako standardní obchodní praxe. Máme svědectví žen, jejichž životy byly tímto případem trvale poznamenány. Máme policejní závěry o organizované skupině s jasnou hierarchií a promyšlenými metodami.

Co však stále chybí, je hlubší společenská reflexe o tom, co nám tento případ říká o našich postojích k pornografii, k sexuální práci, k souhlasu a k ochraně zranitelných osob. Kauza Czech Casting by neměla být jen dalším skandálem, který projde mediálním cyklem a bude zapomenut. Měla by být impulsem k systémovým změnám a k poctivé diskusi o těchto obtížných tématech.

Jak řekla jedna z obětí: „To, co udělali, mi zničilo život.“ Tato slova by měla zůstat jako připomínka toho, že za každým právním případem stojí skuteční lidé s reálnými životy a reálným utrpením. A právě jim dlužíme nejen spravedlnost v soudní síni, ale také změnu ve společnosti, která by podobným případům v budoucnu zabránila.