Pro čtenáře, kteří vás možná objevují úplně poprvé: kdyby si měli pustit jedinou skladbu, která nejlépe vystihuje, co dnes DENUIT představují, kterou byste vybrali a proč?
Vybrat jen jednu skladbu je opravdu těžké, protože každá z našich písní je úplně jiná. Mohli bychom ale vybrat tři, které představují tři různé polohy naší hudby.
Za darkwaveovou stránku bychom zvolili Crooked Tree. Tahle skladba vypráví příběh babičky Lis, která pro ni byla v životě světlem a ukazovala jí cestu. Celé album Black Sun se věnuje vyrovnávání se se ztrátou, takže právě tahle píseň je vlastně jeho samotným srdcem.
Za cybergothovou stránku bychom vybrali Skeletons. Je to skladba o snu o věčné lásce.
A konečně za industrial techno Show Your Face. Naše hudba někdy nese i politické poselství. Hlásíme se k levicovým hodnotám, jsme queer a podporujeme práva trans lidí i všech menšin. Tahle skladba je o konfrontaci se všemi prohnilými vůdci našeho světa. O tom, že je potřeba je donutit ukázat jejich skutečnou tvář.
Před vydáním alba nothing lasts | forever jste zveřejnili několik singlů. Jak se rozhodujete, které části alba odhalíte předem a co si necháte až na chvíli, kdy si ho posluchači pustí jako celek? Nemáte někdy obavu, že v době streamovacích platforem lidé postupně ztrácejí schopnost vnímat album jako ucelené dílo?
Z nového alba jsme vydali čtyři singly: echo from hell, show your face, faceless a tiens-moi, le monde tombe.
Tentokrát jsme se rozhodli ukázat pouze tu industriálnější, tanečnější stránku naší hudby. Její křehkost jsme si nechali jako překvapení, něco, co budou muset posluchači objevit sami. Je to vlastně tak, že pokud chceš příběhu porozumět víc a proniknout pod povrch, musíš si poslechnout celé album.
Obavy z toho ale nemáme, protože vždycky budou existovat lidé, kteří rádi poslouchají alba od začátku do konce. Navíc my vlastně samostatné singly ani netvoříme. Vydáváme je pouze tehdy, když jsou součástí nějakého alba. A i kdybychom chtěli dělat samostatné singly, nejspíš by nám to stejně moc nešlo, haha!
Názvy vašich skladeb Faceless a Show Your Face působí téměř jako dvě strany jednoho příběhu. Existuje mezi nimi záměrná spojitost, například v otázkách identity a masek, které nosíme? Nebo raději necháváte prostor posluchačům, aby si v nich našli vlastní význam?
Ano, obě skladby jsou součástí stejného příběhu. A obě jsou politické. faceless pojednává o neustálém tlaku sociálních sítí, které nás nutí ukazovat své tváře a zároveň nosit masky. Tahle skladba nás vybízí, abychom se toho tlaku zbavili a přijali anonymitu jako formu vzdoru. show your face je naopak o konfrontaci s prohnilými vůdci našeho světa a o tom, že bychom je měli donutit odhalit jejich pravou tvář.
Jedna skladba je tedy o ochraně vlastního soukromí, zatímco druhá o odhalování těch, kteří drží moc. Zároveň jsme ale vždycky otevření tomu, aby si lidé naši hudbu vykládali po svém. A to mimochodem platí pro všechny naše skladby!
Nejste jen hudební duo, ale také životní partneři. Co se stane, když jeden z vás věří, že určitý hudební nebo vizuální nápad funguje, zatímco druhý je přesvědčený o opaku? Dokážete oddělit osobní vztah od tvůrčího procesu, nebo jsou to právě vaše rozdílné pohledy, které DENUIT posouvají dál?
Tvrdit, že dokážeme oddělit náš vztah od DENUIT, by byla lež. Jsme jenom lidi, to prostě nejde, haha! Ale právě v tom je naše síla. Neustále něco tvoříme a navzájem se podporujeme ve svých vizích a nápadech.
Dáváme si čas na to, abychom spolu mluvili a opravdu si naslouchali. Úplným základem všeho je ale skutečnost, že nás společné tvoření hudby upřímně baví. A nemáme žádná pravidla. Zkoumáme všechno, co nás zrovna zajímá, a neklademe si žádné hranice.
Vedle digitálních nahrávek věnujete pozornost také fyzickým nosičům a limitovaným edicím. Co podle vás dokáže CD nebo vinyl nabídnout způsobem, kterému se streamovací platformy nikdy nevyrovnají? Je vydávání fyzických edic také cestou, jak si s fanoušky udržet bližší vztah, nezávislý na algoritmech a počtech přehrání?
Věříme ve fyzické nosiče! Milujeme ten pocit, když můžeme držet v rukou něco skutečného. Něco, co dokáže obstát ve zkoušce času. Naším nejoblíbenějším formátem je CD a máme pocit, že právě teď zažívá obrovský návrat! Fyzické nosiče přinášejí něco, co streamování nikdy nabídnout nemůže. Digitální formáty jsou pro nás ale také důležité.
Je potřeba si uvědomit, že ne každý si může dovolit koupit fyzickou nahrávku, i když by třeba chtěl. Digitální hudba představuje alternativu, díky které je hudba dostupná všem a může se šířit po celém světě.
Veškerý merchandise si navíc vyrábíme sami. Věnujeme se sítotisku, vytváříme předměty pomocí 3D tisku a někdy připravujeme i opravdu speciální edice, například naše CD boxy. Strašně nás to baví a myslíme si, že právě tím pomáháme udržovat při životě gothického DIY ducha.
Odkaz na obchod.: https://denuitshop.com/
Velkou část svého vizuálního obsahu si vytváříte sami. Jak poznáte, kdy je důležité zachovat si úplnou kontrolu nad vlastní uměleckou vizí a kdy naopak přizvat ke spolupráci další lidi? Existuje něco, co byste rádi posunuli na profesionálnější úroveň, ale zatím si to záměrně necháváte ve vlastních rukou?
My vlastně ke spolupráci žádné další lidi nepřibíráme, haha! Milujeme vytváření vlastních videoklipů, protože jsou nesmírně důležitou součástí našeho umění. Dokonce je vnímáme jako samostatná umělecká díla, která mají úplně stejnou hodnotu jako naše hudba. Je to naše vědomé rozhodnutí. Občas se v našich videích objeví kamarádi a jsou to jediní lidé, které k jejich tvorbě zveme.
Právě teď navíc pracujeme na vybudování vlastního video studia, takže od nás v budoucnu uvidíte ještě mnohem víc videí! Náš YouTube kanál je pro nás opravdu důležitý. Právě tam se nám podařilo vybudovat nejsilnější komunitu. Máme na něm už více než 30 videí!
Pokud chcete objevit náš malý svět, najdete ho tady: YouTube DENUIT.
Váš videoklip ke skladbě tiens-moi, le monde tombe čerpá inspiraci z performance Rest Energy od Mariny Abramović a Ulaye, která pracuje s napětím, důvěrou a vzájemnou zranitelností. Jak jste tento koncept převedli do vlastní tvorby? Změnilo samotné natáčení způsob, jakým dnes vnímáte význam této skladby?
Je to vlastně docela zajímavé, protože význam téhle skladby se pro nás postupem času opravdu změnil. Původně byla o potřebě mít vedle sebe někoho, koho miluješ. Někoho, kdo tě dokáže udržet nohama na zemi, zatímco se svět kolem tebe rozpadá.
Dnes pro nás získala mnohem političtější význam. Ve světě, který se rozpadá, potřebujeme někoho, kdo dokáže udržet věci pohromadě. Na rozdíl od lidí, kteří jsou právě teď u moci.
Marina ale vytvořila natolik dojemnou a inspirativní performanci, že jsme při jejím ztvárnění objevili ještě něco dalšího. Uvědomili jsme si, že tím člověkem můžeme být jeden pro druhého. Že si můžeme být navzájem oporou. A že tu jeden pro druhého můžeme být navždy.
Díky koncertům se setkáváte s publikem v různých zemích a vaše hudba se dostává daleko za hranice Francie. Všimli jste si, že lidé v různých částech světa někdy reagují na stejnou skladbu úplně odlišně? Pomohlo vám někdy zahraniční publikum objevit ve vlastní hudbě něco, čeho jste si předtím sami nevšimli?
Ano, myslíme si, že hudba je hluboce propojená s kulturou a lidé ji prožívají různě podle toho, kde žijí. V Jižní Americe lidé během našich koncertů plakali a zpívali s námi. Bylo to neuvěřitelně intenzivní. Něco takového jsme do té doby nikdy nezažili.
V Anglii a Polsku máme zase pocit, že nám lidé rozumějí na mnohem hlubší úrovni. Jako by skutečně dokázali vidět to, co se naší hudbou snažíme vyjádřit. Ve Francii lidé zřejmě dávají přednost našim anglickým textům, zatímco ve Spojených státech mají raději skladby ve francouzštině.
Největší část našeho publika je ale podle nás v Německu. Němci toho sice moc nenamluví, ale zato se na naše koncerty neustále vracejí! Tohle jsou jen některé věci, kterých jsme si všimli. Milujeme ale koncertování po celém světě a jsme nesmírně vděční za možnost dostat naši hudbu tak daleko.
Vaše hudba dokáže být energická a taneční, přestože se často dotýká ztráty, zranitelnosti a temnějších stránek života. Přemýšlíte při tvorbě nad tím, jak se tyto dvě polohy propojují na tanečním parketu? Je tanec způsobem, jak na chvíli uniknout před těžkými emocemi, nebo naopak možností, jak je prožít ještě intenzivněji?
Když tančíš, jsi naplno přítomný v daném okamžiku. Na ničem jiném nezáleží. A právě v téhle téměř posvátné chvíli můžeš pocítit skutečnou svobodu. Můžeš odpustit, můžeš zapomenout a můžeš být doopravdy sám sebou.
Jenže někdy tohle není to, co zrovna potřebuješ. Někdy prostě chceš slyšet něco, co tě rozpláče. Něco, co ti dovolí dostat ze sebe ven všechno, co jsi tak dlouho držel uvnitř. Potřebujeme obojí. A přesně tohle chceme nabídnout i našemu publiku.
S novým albem a mezinárodními koncerty se vám otevírají další příležitosti. Existuje ale hranice, kterou byste nikdy nechtěli překročit, i kdyby vám to přineslo mnohem větší publikum nebo komerční úspěch? Co si musí DENUIT zachovat, aby pro vás tento projekt měl stejný význam i za několik let?
Momentálně jsme spokojení s tím, že v oblasti koncertování spolupracujeme s Persona Grata, zatímco všechno ostatní zůstává čistě mezi námi dvěma. Jsme velmi nezávislí a rozhodně to tak chceme zachovat.
Myslíme si, že jediná věc, ve které nikdy neuděláme kompromis, je naše svoboda. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby DENUIT jednoho dne vyrostli v něco mnohem většího. Nikdy ale za cenu ztráty vlastní hudební identity, naší DNA nebo kreativity.
A kromě toho nás baví být těmi podivíny. Dokonce i mezi gotiky, haha!
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
