Jsi charakteristický svou temnější tvorbou a na základě které jsi vytvořil směr zvaný Infernalismus. Mohl bys nám tento umělecký směr přiblížit? Čím se vyznačuje, kolik má členů a jak vlastně funguje?
Infernalismus je hlavně umělecká skupina, která se ve směr nějak samovolně mění. Počet členů se časem mění, ale většinou se držíme kolem necelé dvacítky členů. Občas nám to i přeteče. Jinak Infernalisté jsou už od názvu zaměření na peklo a nevnímáme to nutně jako něco zlého. Spíše vnímáme peklo jako přirozenou součást světa a sami sebe vnímáme jako hybnou sílu, aneb kam přijde Infernalista, časem jistě alespoň malinkaté peklo nastane. (smích) Jinak jsme těžcí individualisté. Nevládneme si a ani si nikdy navzájem vládnout nebudeme a ani nechceme. Zato si navzájem pomáháme a podporujeme v sobě veškeré démonické tendence.
Jak vzniklo jméno Sandro Dragoj? Není to zrovna typické české jméno. Jde tedy jen o umělecký pseudonym nebo ho používáš i v normálním životě?
Když se řekne umělec, tak si představím takový ten bohémský život. Jak to tedy máš? Dokázal bys ve zkratce popsat, jak vypadá tvůj běžný den?
Všimla jsem si, že maluješ jak přes den, tak v noci. Nechybí k tomu metal a červené víno. Celkově to vytváří hezkou atmosféru, ale zajímalo by mě, jestli se ti maluje lépe přes den nebo v noci. Nebo máš nějaká díla, kde ti vyhovuje spíše den a jiná, kde ti jindy, než v noci nejde?
V obrazech jsou patrné i prvky okultismu. Vím o tobě, že je to pro tebe blízké téma. Kdyby ses měl tedy někam zařadit, tak jaký směr je ti nejbližší?
V minulosti bylo pro mě snadné se zaškatulkovat a i obohacující. Teď je mi mnoho pojmů malých. Jsem přesvědčen o existenci bohů, takže bych se mohl nazvat pohanem, ale představa, že mám něco společného s esoterními lidmi, jež běhají po lesích v historických kostýmech, fanaticky uctívají existenci duhového super Ódina a u toho šukají stromy, se mi příčí.
Mimoto se věnuješ i psaní básní. Plánuješ v budoucnu vydat nějakou sbírku?
Co tě baví více? Tvorba básní nebo uměleckého díla?
I báseň je umělecké dílo. Mám v sobě sémě Démona Umění. Neobejdu se bez obojího, jak básní, tak výtvarného díla. Stal bych se uvadlou květinou v zatuchlé vodě vlastních emocí.
Tyto dvě „věci“ můžou lidé vidět a slyšet v café baru Dark Velvet. Jsou tam jak tvá díla, tak autorská čtení. V rámci aktuální situace to teď není pro nikoho zrovna nejlepší období. Můžou vás lidé nějak podpořit?
Ano, nikdy nevyměňovat svou svobodu za choré ideály politiků a řádně se u nás v podniku opít. Majitelé jsou nyní v situaci, kdy nemohou odmítnout sponzorské dary, takže jim kdokoliv může napsat a potěšit je jakoukoliv dobře zamýšlenou podporou. Já stále jen prodávám obrazy.
Většinu času působíš v Praze. Považuješ sám sebe za městského člověka nebo to spíše bereš jako nutnost?
Miluji obojí. Mám rád civilizaci, a to co člověk vytvořil, zejména má li to estetickou hodnotu, ovšem příroda je prapůvodní mocnost, jejíž krásu nelze odmítnout, ať už je tvůrčí, či destruktivní.
Na závěr by mě zajímalo, co by měl udělat zájemce, který by se chtěl přidat k infernalismu. Musí splňovat nějaké podmínky? Jaký by měl být jeho první krok, pokud by měl zájem?
Začít se kamarádit s Infernalistou a zjistit si své.