Jak bys popsal svůj současný zvuk někomu, kdo tvoji tvorbu ještě nikdy neslyšel?
Asi bych svůj zvuk popsal jako špinavý, syrový a alternativní. Nechávám v něm kus svých pocitů, názorů. Nechci se zavděčit všem a dělám to, co bych sám poslouchal. Můj styl nemusí sednout každému, ale věřím, že si najde svoje lidi.
V tvojí hudbě se potkává memphis i další alternativní polohy rapu. Co tě na těchto žánrech nejvíc baví a kde podle tebe vzniká jejich nejlepší kombinace?
Nejvíc mě na těch žánrech baví jejich syrovost. Poslední dobou ma baví screamy, rozjebávat si krk a vůbec mi nevadí, když mi občas přeskočí hlas. Strespez by mě sice zabil za to, jak nemám žádnou techniku a řvu tak jak mi to prostě leze ven. Za pár let nebudu moct ani promluvit, takže bych doporučoval dojít na koncert, dokud jsem schopen vystupovat. Právě ta nedokonalost a energie k tomu podle mě patří. Za nejlepší kombinaci považuju memphis s alternativním rapem.
Je pro tebe důležitější držet se konkrétního žánru, nebo si při tvorbě bereš z různých stylů přesně to, co se ti zrovna hodí?
Jedu zrovna to, co cítím. Třeba za dva roky budu dělat cimbálku, kdo ví. Dřív jsem zkoušel i mírnější rap, který měl místy až blízko k popu, ale to, co dělám teď, mě fakt baví a mám pocit, že právě tady jsem se našel a mam v plánu pokračovat touhle cestou.
Jak se podle tebe za poslední roky změnil český underground a jaké místo v něm dnes podle tebe mají hyperpop a další alternativní směry rapu?
Undergroundová komunita se za poslední roky dost posunula. Sám jsem zatím pořád noname synek, ale vnímám, že se čím dál víc lidí z undergroundu dostává do popředí, například Temný Rudo, Dušan Vlk nebo Eduv syn. Podle mě je to i tím, že velká část mainstreamu působí uměle, zatímco dole se tvoří hudba ze syrových emocí. Zároveň se mi líbí, jak se někteří interpreti, třeba Niery, dokážou extrémně zvukově utrhnout ze řetězu. Nechci tím ale říct, že by v undergroundu nebyla kvalitní produkce. Blxsskid, RADZYM nebo Yung Mita mají naopak krásně čistý sound. Právě tenhle kontrast mě na undergroundu baví , každý si může jít vlastní cestou a nemusí se držet jedné šablony.
Máš za sebou spolupráce s různými interprety. Co podle tebe musí mezi dvěma umělci fungovat, aby společný track opravdu dával smysl?
Pár spoluprací bych dneska už neudělal, ale v tu dobu jsem to tak cítil. Za mě musí mezi interprety fungovat chemie, musí mít stejný cíl a hlavně tomu společnému tracku oba věřit. Nedělám například featy za peníze. S tímhle som sa v minulosti sám spálil a poučil jsem se, že tudy cesta nevede. Ne že bych já někomu dával featy za peníze, ale právě naopak, zaplatil jsem za spolupráci a dostal jsem pojeb. A nebyl jsem jediný na české underground scéně, koho ten stejný člověk ojebal. Nechci ho tu ale zmiňovat an přímo, protože mu nechci dávat prostor, i když jeho přezdívka docela přesně vystihuje, jaký je. Maximálně si s klukama proplatíme náklady na mix a master a pozvem sa na Tradici. Pokud má společný track vzniknout, mělo by to být přirozeně, protože to tak oba cítíme, ne proto, že za to někdo zaplatí.
Již 16. října vydáváš společný track s Tommy Courtem. Jak spolupráce vznikla a čím je pro tebe tahle skladba zajímavá?
Tommyho znám zatím krátce, seznámil jsem se s ním přes Slita, ale ten kluk mi hned padl do noty. Je vidět, že jsme na stejné lodi. Ta skladba je pro mě výjimečná hlavně tím, že je fakt dobrá. Tommy tam předvedl neskutečný výkon a ve studiu s ním byla skvělá atmosféra. Tohle rozhodně není poslední společná věc, kterou dáváme ven.
Máš také track s Oldisem. Přistupuješ ke spolupracím pokaždé jinak podle člověka, se kterým zrovna pracuješ, nebo máš svůj vlastní způsob, jak společný track stavět?
Každá spolupráce je individuální. Track s Oldisem vznikl tak, že jsem měl víc rockové demo, které jsem mu poslal s tím, jestli by na něj nechtěl naskočit on sám nebo někdo z jeho okolí. Nakonec z toho vznikl krásný alt rockový flák. Doufám, že tohle nebyla naše poslední spolupráce a že si někdy dáme Too Late živě. Snad na to nebude pozdě.
Brzy tě čeká vystoupení v Brně se Zandomem a Pingim. Co podle tebe může živé vystoupení nabídnout oproti samotnému poslechu hudby ze sluchátek?
Za pozvání na Underground Elements vděčím TomTenkovi, který akci organizuje. Na svoje shows s sebou většinou beru i Randoma jako support. Oproti poslechu ve sluchátkách je ten rozdíl hlavně v tom, že se na stage dokážeme pořádně odvázat. Náš hlasový přednes možná není vždycky 10/10, ale o to víc se snažíme udělat pořádnou show. Před každým vystoupením si dáváme tradici, což je panák zelené v pivu, abychom se naladili na vibe. Chceme, aby si z toho lidi odnesli zážitek, cítili s námi nějaké to propejení, že jsme tam spolu a nebylo to jen o tom, že si přijdou poslechnout tracky naživo.
Underground často funguje hodně na osobních kontaktech a propojení mezi umělci. Jak důležitá jsou pro tebe connections a komunita kolem hudby?
Díky hudbě jsem poznal úžasné lidi, jako je třeba Eclypse, se kterým jsme založili Dystopia Records, což je náš label, pod kterým působím. Zároveň jsem potkal spoustu talentovaných lidí, jako jsou Matěj Liška, Doky nebo Adam Berkowitz. Nerad bych na někoho zapomněl, takže všichni jste úžasná talentovaná zlatíčka.
Každopádně propojení a komunita jsou podle mě strašně důležité, ať už se chceš někam posunout, nebo si někde zahrát. Je trochu smutné to říct, ale samotný talent dneska nestačí, potřebuješ kolem sebe i ty správné lidi. Tak aspoň mám nějaké ty kontakty, když už ne talent.
Kam bys chtěl svou tvorbu posunout dál? Máš pocit, že už teď směřuješ k nějakému konkrétnímu zvuku, nebo chceš naopak zůstat co nejvíc nepředvídatelný?
Styl, který dělám teď, syrový alt rap, mi sedí asi nejvíc a chtěl bych se mu dál věnovat. Ale jak už jsem říkal, kdo ví, co bude za rok. Třeba dám feat s Mistříňankou. Jediné, na čem mi záleží, je, aby to všechno zůstalo přirozené.
Moc děkuju za příležitost zodpovědět tyhle otázky. Poslouchejte to, co vás baví a budu rád za jakýkoliv feedback na moji tvorbu.
Ze Smutku Rage,
Damien.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
