Tvorba projektu WWW Neurobeat je charakteristická tím, že se nespoléhá na zavedené tvůrčí postupy. Místo toho se směle pouští na napínavou experimentální výpravu, kde nic včetně výsledku není jisté.
V roce 1992 přitom začínali podobně jako další hiphopové skupiny své doby. Bylo pár let po revoluci a kultura západu k nám nyní mohla bez zábran proudit a inspirovat i místní umělce, rap nevyjímaje.
Scéna si bez pevného základu začala tvořit vlastní pravidla a styl, ze kterého se stala česká old school klasika. WWW (zkratka angl. slov „We Want Words“) však začali záhy dávat najevo, že tyto pravidla hodlají porušovat.
Po pilném koncertování dostala kapela koncem 90. let nabídku od labelu Polygram na natočení prvního alba. Mezi členy vznikla debata zda se se svojí tvorbou vydat komerční cestou nebo ji zanechat nezávislý umělecký punc. Nedokázali se ale shodnout a kapela se rozpadla.
Naštěstí se v roce 2006 dala kapela znovu dohromady a vydala své album Neurobeat, které bylo na českou scénu poněkud netradiční. Místo žánrové desky se posluchačům dostalo počinu, který Hip Hop používá jen jako jednu z mnoha hudebních platforem nesoucí v textech abstraktní symbolická sdělení.
Od té doby jsme se dočkali dalších tří alb, Tanec sekyr (2009), Atomová včela (2013) a zatím poslední Neutopíš se dvakrát v téže řece (2018). Během celého tohoto období nás ve svých písních přesvědčovali, že žánry jsou pouhým nástrojem umělce, že poetismus a pečlivě promyšlená řemeslná práce s jazykem má i v soudobé hudbě své místo, ale především, že experimentování je pravou cestou k autenticitě.
Za každým mistrovským dílem ale stojí prostí lidé.
Ondřej Anděra
Ondřej AKA Sifon se narodil v září roku 1974 a od raných devadesátek se věnuje hudební tvorbě, psaní textů, ale okusil také režisérské řemeslo.
Syntetický zvuk a elektronické hudební styly v čele s EBM ho provázely od raného mládí a ve světě rapu a beatboxu se ocitl vlastně jaksi mimoděk.
Kreativní plody Sifonovy syntetické tvorby vznikají často z nahrávek skutečných zvuků, které následně nemilosrdně deformuje, dokud nevznikne zcela nový originální sound.
Také jeho texty se soustředí spíše na zvukovou stránku slov a jejich rytmikou, do které pronikl právě díky jeho seznámením se se světem rapu. Jsou do jisté míry chaotické, matoucí, básnické a těžko pochopitelné. Jsou plné metafor, libozvuků a dystopických obrazů. Nutí posluchače nad texty uvažovat a vytvořit si vlastní interpretaci.
Lubomír Typtl
Narodil se 6. června 1975 v Nové Pace. Ačkoliv je pro nás podstatné především to, že se věnuje psaní textů pro WWW, jeho velkou vášní je také malířství.
K tomu jej přivedla jeho matka Jana. Cestu k výtvarnému umění, ale i literatuře, si vyšlapal také díky svému strýci Janovi Schejbalovi.
V roce 2013 vystavoval v pražském Rudolfinu na skupinové výstavě Motýlí efekt, kde měla díla za cíl zachytit ducha doby pomocí dekonstrukce vlivů, které jej utvářejí. Od jizev historie až po současné kulturní impulzy.
Jak již bylo řečeno, v roce 2013 přišla skupina WWW se svou třetí deskou Atomová včela. Vedle CD však také vyšla stejnojmenná kniha shrnující texty Lubomíra Typlta ze všech dosavadních desek, ale i textů, které se objevily v písních na kompilacích nebo pro filmové účely.
Dominantním prvkem Typltova psaní jsou metafory inspirované životními zkušenostmi. Tyto metafory však zůstávají pro posluchače takřka nerozluštitelné díky důmyslně užité absurditě. Abychom mohli do zdánlivě dadaistických textů proniknout a pochopit je, musíme nejprve tuto absurditu přijmout.
V roce 2018 uspořádala Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Tipltovi samostatnou výstavu s názvem Jedlíci kukuřice, kde prezentoval mimo jiné stejnojmennou sérii obrazů. Obrazy byly vystaveny ve spojením s fragmenty Typltových textů a WWW Neurobeat zazněla přímo na vernisáži.
V Praze svůj svérázný pohled na svět předvedl ještě téhož roku během výstavy Neutopíš se dvakrát v téže řece, která své jméno samozřejmě sdílí se zatím posledním albem skupiny WWW.
Tím však výčet výtvarných aktivit a performancí Lubomíra Typlta zdaleka nekončí. Jistě by si však zasloužilo vlastní rozebraní v samostatném textu.
Pavel Fajt
Avantgardní hudebník, neortodoxní bubeník, hudební aranžér a producent. Pavel Fajt se narodil 26. prosince roku 1957 v Brně a v jeho hudbě můžeme slyšet prvky art-rocku, folk-rocku a experimentální elektronické hudby.
Jeho specialitou je tzv. polyrytmie, neboli užívání dvou a více samostatných hudebních rytmů ve stejný okamžik. Právě toto zaměření se stalo základem pro jeho spolupráci s WWW Neurobeat.
Ještě jako student Vysokého učení technického v Brně hrál krátce v hudebním uskupení Nucleus a následně ve studentské skupině Ještě jsme se nedohodli.
Příležitostně vystupoval s folkovými muzikanty jako je Václav Koubek nebo nonkonformní folková a word music muzikantka Iva Bittová.
Spolupráce v Ivou Bittovou dala nakonec vzniknout formaci Dunaj, která se stala výrazným zástupcem alternativní brněnské scény na přemolu 80. a 90. let. Vystupoval s ní na mnoha koncertech v celé Evropě i v zámoří a byl také hudebním producentem několika jejích sólových desek.
Fajt také komponoval hudbu k několika představením brněnského Divadla Husa na provázku a v roce 1992 nahrál avantgardní improvizaci na bicí společně s americkým skladatelem a perkusionistou Jimem Menesesem.
Tyto skladby se staly součástí alba Songs for the drums. Toto album je pozoruhodné tím, že hlasy obou bubeníků byly snímány pomocí mikrofonu na krku a byly zvukově zatlumeny a posléze technicky upraveny tak, aby byly výrazně ekvivalentní k bicím.
Hudba WWW Neurobeat je plná silných textů a originálních nápadů, které se snaží odlišit od mainstreamu. I přes rozpad se kapela obnovila v průhenu let a nepřestala udivovat své posluchače stále novými způsoby experimentování v hudbě.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
