Urban Exploration (zkráceně Urbex) nebo též infiltrátorství je prozkoumávání měst, továren či jiných objektů, které člověk postavil, ale z nějakého důvodu zanikli a opuštěné jsou dnes vydány napospas zlodějům, vandalům, ale právě také urbexerům.
V současné době se tento fenomén těší velké oblibě. Stránky, blogy a youtube kanály o prozkoumávání rostou jako houby po dešti, ale lokace pod množstvím návštěvníků ztrácejí své kouzlo. Urbex se tak ze zábavy pro skupinu nadšenců pomalu stává mainstreamovou záležitostí.
Stručná historie
Přesná historie Urbexu není známa, ale zvědavost a touha objevovat zapomenuté je s lidstvem semknuta od nepaměti. Za prvního urbexera se dá považovat Philibert Aspairt, francouzský vrátný nemocnice Val-de-Grâce. Ten se roku 1793 vydal se svíčkou v ruce do francouzských katakomb. Nutno dodat, že jeho tělo bylo nalezeno o jedenáct let později. Tento průzkum s tragickým koncem dodnes připomíná pomník.
Za další osobností urbexu se vypravíme do USA, kde v druhé polovině 19. století vznikl de facto první urbexový článek. Jeho autorem je spisovatel a novinář Walter Whitman. Ten v deníku Brooklyn Standard popsal svou návštěvu v opuštěném brooklynském tunelu, který byl ve své době postaven jako první podzemní tunel na světě.
Roku 1921 dochází k první datované urbexové výpravě vedenou francouzskými dadaisty do opuštěného kostela sv. Juliena v Paříži. Až v druhé polovině století vnikají v San Francisku a Melbourne první urbexové skupiny Suicide Club (1977) a Cave Clan (1986).
Velký urbexový úspěch si připsala ruská skupina Diggers of the underground planet zformovaná roku 1990. Jejím členům se podařilo objevit mučící komnaty ruského cara a tajné metro pod Moskvou vybudované Stalinem. V roce 2005 vydává Jeff Chapman, známý jako Ninjalicious, historicky první knihu věnovanou urbexu s názvem Acces all areas – art of urban exploration.
O dva roky později dokumentaristka Melody Gilberts natáčí dokument Urban explorers - in to the darkness. V dokumentu se věnuje rostoucímu, celosvětovému fenoménu, ve kterém navštěvuje známá místa spolu s urbexery. Dokument byl ověnčen několika cenami.
Odvětví urbexu
Stejně jako sběratelé vyhledávající jen určité předměty, se někteří urbexeři věnují jen jednomu typu staveb nebo tématu. Například podzemním prostorám, jeskynním štolám a chodeb kanalizací. „Domečkáři“ se zabývají focením rodinných domů a milovníci vojenské historie budou vyhledávat budovy kasáren, bunkry a vojenské základny z období druhé světové a studené války.
Transport urbexeři mají zálibu v mostech, tunelech a dalších dopravních stavbách. Fanoušci industriálu prozkoumávají tovární komplexy, především jsou li spojené s historií industrializace). „Vrakařům“ stačí ke štěstí vraky vozidel ponechané napospas v polích. Urban climbeři neboli „komínáři“jsou průzkumníci jejichž koníčkem je šplhání na komíny či vysílače (často i neopuštěné).
Existují i průzkumníci novostaveb, a přestože toto odvětví s průzkumem opuštěných objektů nemá nic společného, stále je považováno za Urban Exploring. O něco zajímavější disciplínou je Nurbex, tedy focení aktů v prostorách opuštěných míst. O level výš je poté Fuck Urbex, jehož význam si může domyslet každý sám.
Na názvosloví se vyřádila i čeština, a to slovy Ruinbex a Čurbex. Ruinbex je založen na focení rozvalin, kde stavbu připomíná jen pár zbylých stěn nebo zapomenuté stavby, které nebyly nikdy dokončeny, a jedná se tak o pouhý cihlový nebo železo betonový skelet.
Čurbex je označením pro místa, na které je lepší si připravit silný žaludek. Často se jedná o místa okupovaná bezdomovci, squattery, je plná odpadků, smradu a je často využívána jako jedno velké WC.
Urbex Spirit
I když urbexeři působí jako rockové hvězdy bez zábran, Urbex má svá etická pravidla. Jedním z hlavních je zákaz demolování místa. Urbex nemá nic společného s vandalismem. K tomu se váže také tabu cokoliv s sebou odnášet, a už vůbec ne krást. Z místa si odnes vždy jen fotku a zážitek.
Urbexeři si vždy cestu najdou, aniž by si museli vytvářet vlastní ,,vstupy“. V úvahu tak nepřipadá ani žádná snaha o násilné vloupání. Neupravuj místo tak, aby lahodilo objektivu fotoaparátu. K místu vždy přistupuj s dávkou pokory a přemýšlej o každém kroku. Tohle pravidlo se týká hlavně osobní bezpečnosti.
Pravidlo, které by mělo být zapsáno zlatým písmem - NEPROZRAZUJ LOKACE! Veřejné šíření adres nebo souřadnic lokací má za následek, že se zachovalé místo změní ve vykradenou poničenou ruinu.
Urbex byl, je a bude vždy o podivínech s foťákem, kteří se mezi sebou znají, o nekonečné svobodě, dobrodružství a respektu k prozkoumávaným místům. Bohužel tohle se v poslední době vytrácí. Na jednu stranu je dobře, že se teď urbex těší velké oblibě, jeho popularita ale přináší také řadu negativních důsledků.
Třeba hromadu různých pseudo youtuberů, kteří jsou jasným příkladem, jak neměl Urbex nikdy dopadnout. Tedy vandalismus, krádeže a následný prodej předmětů na inzertních serverech, šíření a prodej lokací nebo vyprávění smyšlených příběhů pro větší sledovanost.
Bohužel lidé a skupiny jako TVTwixx vrhají špatné světlo na zbytek komunity, byť její součástí nikdy nebyli a nebudou. Můj osobní pohled na budoucnost urbexu je jednoduchý. Dříve či později obliba módní vlny zvaný Urbex opadne.
Podobný osud ostatně potkal například lovce kešek nebo parkouristy. Poté projdou urbexeři pomyslným sítem, ve kterém se oddělí opravdoví nadšenci od lovců senzace a nekonečné řady začínajících nebo krachujících youtuberů zneužívajících módní vlny.
Proti všem
Průzkum zaniklých staveb, jaká romantická a dobrodružná představa. Objevování zapomenutého v nepropustné džungli porostu je jako klukovský sen. Skutečný klukovský sen!
Vzrušení jde však ruku v ruce s nebezpečím. Jak ze samotné stavby, kde se může cokoliv propadnout, spadnout, zasypat vás apod., tak i z řad ,,nájemníků“. Agresivní bezdomovci, jejich psy nebo zloději. Vím o čem mluvím. Už jsem byl takovými nájemníky ostřelován cihlami. Naštěstí mušku měli mizernou.
Některé budovy vypadající opuštěně i mnoho let mohou ve skutečnosti mít právoplatného majitele. Třeba developery, kteří opuštěný objekt často i historické hodnoty plánují zbourat, aby uvolnili místo kancelářské budově. Urbex je tak i trochu hrou na pomezí ilegality. Musíte tak počítat s kontaktem s ostrahou, policií - nejčastěji městskou nebo nevrlými sousedy objektu.
S uniformovanými se dá skoro vždy domluvit, tedy pokud dodržujete nepsaný kodex Urbexu, který jsem popisoval výše. S nevrlými sousedy opuštěných objektů to však bývá složitější, protože třeba netuší, o čem Urbex je.
Urbex je krásný koníček, který spojuje milovníky historie, architektury, dobrodruhy i vášnivé fotografy. Rozhodně však není koníčkem pro každého. Vždy je třeba dbát na bezpečnost, projevovat respekt k prozkoumávaným místům a ctít pravidla Urbexu.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
