Antihrdinové nabízejí žánru superhrdinů zcela nový rozměr a Marvel Comics je již dlouho uznáván pro propracované osobnostní rysy svých postav. Antihrdinové často operují na hraně morálky a k dosažení svých cílů se uchylují k drastickým prostředkům. Nejsou to obvyklí ochránci spravedlnosti. Podívejme se nyní na souvislosti mezi některými z nejznámějších antihrdinů Marvelu, včetně Bladea, Ghost Ridera, Punishera, Venoma a Deadpoola.
Všechny tyto osobnosti mají společné to, že ne vždy mají jasné morální zásady. Marvelovští antihrdinové se pohybují na tenké hranici mezi dobrem a zlem, ať už jde o Venoma, který se snaží odčinit své předchozí prohřešky nebo Punishera, který ztratil veškerou důvěru v konvenční spravedlnost. Každou z těchto postav motivuje k porušování zákona zášť, smutek, zrada nebo prokletí.
Na rozdíl od klasických superhrdinů, jako je Spider-Man nebo Kapitán Amerika, kteří respektují morální normy; jsou připraveni ignorovat zákony a nebojí se přikročit i k násilí, aby se pomstili nebo bránili bezbranné. Tito lidé jsou zajímaví svým neustálým vnitřním konfliktem ᅳ bojem mezi jejich temnými instinkty a touhou konat správné věci.
Padouši jako hrdinové, aneb Venom: Lethal Protector
Venom: Lethal Protector je odrazem měnícího se společenského pohledu na trest a spravedlnost v 90. letech 20. století. Je morální prosazovat vlastní zákony? Dvojí postava monstra i hrdiny, kterou ztělesňuje Venom, slouží jako metafora pro širší společenský dialog týkající se mstitelské spravedlnosti. Venomova cesta představuje hlubší zkoumání tenké hranice mezi hrdinstvím a padoušstvím.
Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak Venom: Lethal Protector ovlivnil temnější tón Marvelu v devadesátých letech. Postavy s eticky pochybnější minulostí byly v tomto období častější, což svědčí o rostoucí fascinaci veřejnosti hrdiny, kteří odmítali konvenční morálku.
Ghost Rider: Road to Damnation; Na pomezí pekla a nebe
Ghost Rider: Road to Damnation byl vydán poprvé v roce 2005 Garthnem Ennisnem a Clayton Crain. Zkoumá svět Johnnyho Blaze, chlapíka předurčeného stát se Ghost Riderem, známým také jako Duch Pomsty. Tato série se hluboce zabývá tématy spásy, zatracení a morálních obtíží. Ghost Rider bojuje s touhou pomstít se zlu a s touhou osvobodit se od prokletí. V příběhu je Blaze zobrazen jako antihrdina bojující s nadpozemskými monstry a za spravedlnost, zatímco je sužován vnitřním utrpením.
Gotické a okultní prvky jsou nedilnou součastí díla Ghost Rider: Road to Damnation, kdy by šel příbeh Ghost Ridera srovnat s tradičními literárními tématy zatracení a spásy. Výlet Ghost Ridera je vizuálně působivý a tematicky komplexní díky strašidelné digitálně vytvořené kresbě Claytona Craina, která přispívá k éterické a pekelné náladě.
Jedním z hlavních rysů této série je unikátní technika, která balancuje mezi existenciálními a filozofickými otázkami a komiksovou akcí. Mytologie Ghost Ridera kromě toho, že se zabývá teologickými a morálními otázkami, přesahuje konvenční superhrdinský materiál tím, že Johnnyho Blazea vykresluje jako člověka zmítaného mezi nebem a peklem, který se snaží najít vlastní cestu k vykoupení.
Blade: Tomb of Dracula, aneb příběh lovce upírů
Blade se poprvé objevil v universu Marvelu v knize Blade: Tomb of Dracula #10 (1973). Bladeův záměr vyčistit svět od upírů ho odlišuje od běžného superhrdinského děje a jeho uvedení odráží dobový zájem o témata hororu a gotické literatury. Jako osamělý lovec s osobní záští vůči nemrtvým jde svou cestou sám. Díky své dvojí povaze napůl člověka a napůl upíra zaujímá Blade v marvelovském vesmíru zvláštní místo. Neustále musí volit mezi svou lidskostí a krvežíznivostí, která charakterizuje jeho upíří stránku.
Blade celkově kombinuje hororové aspekty se superhrdinským příběhem. Postava Bladea představuje boj dobra a zla v paranormálním kontextu a jeho úkol komplikuje morální rozpolcenost predátora a strážce.
Fascinující je, že Bladeova postava se postupem času vyvinula a dostala se do popředí hororových příběhů společnosti Marvel. To vyvrcholilo v roce 1998 filmem Blade, který se zasloužil o návrat superhrdinského subžánru do filmové tvorby. To podtrhuje trvalý vliv Bladea jako významné postavy popkultury i jako antihrdiny ve sférách komiksu.
The Punisher: War Journal – Spravedlnost za jakoukoli cenu
Zdaleka nejznámějším marvelovským antihrdinou je Frank Castle alias Punisher. Castleův neúprosný boj proti zločinu je vyobrazen ve filmu Punisher: Válečný deník (1988), ponurá a násilná kniha. Punisher se řídí přísným pravidlem „oko za oko“, na rozdíl od běžných superhrdinů, kteří si cení spravedlnosti a druhé šance. Spravedlnost prosazuje s neochvějnou horlivostí a používá tvrdá opatření. V této sérii je Castle ukázán jako člověk pohlcený cílevědomou snahou o pomstu, která ho drží stranou od civilizace.
The Punisher: War Journal's zobrazuje příliš machistický právní systém, který zpochybňuje glorifikaci násilí. Postava Franka Castla může být interpretována jako kritika kultury, která považuje pomstu a krutost za synonymum moci.
Morální nejednoznačnost, která Punisherovy činy obklopuje, ho činí obzvláště fascinujícím. Přestože smrt jeho rodiny, osobní tragédie, slouží jako ospravedlnění jeho boje proti zločinu, jeho ochota zabíjet bez váhání ho odlišuje od ostatních marvelovských hrdinů. Dilema, které jeho vyprávění vyvolává, spočívá v tom, zda touha člověka po spravedlnosti může někdy hraničit s padoušstvím.
Kde končí život, začíná Deadpool (vol. 1)
Tato přelomová série z 90. let zrodila postavu, jejíž smysl pro humor a vztah ke čtenářům je zcela unikátní. Jedná se o zásadní část historie této oblíbené postavy. V roce 1991, kdy se příběhy o superhrdinech začaly výrazně měnit a přizpůsobovat měnícímu se vkusu čtenářů, Deadpool - vlastním jménem Wade Wilson - debutoval v komiksu New Mutants #98. Antihrdinové osmdesátých let a rostoucí obliba drsných a komplexních postav v komiksovém průmyslu posloužili jako inspirace pro tvůrce postavy, Fabiana Niciezu a Roba Liefelda.
Když v roce 1993 vyšla první Deadpoolova komiksová sólovka (díl 1), dostala postava mnohem více nuancí. Jednou z hlavních charakteristik Deadpoola je jeho vnitřní zmatek, v němž se snaží smířit se svou odlidštěností. Ústředním tématem díla byl tento konflikt mezi dobrem a zlem, který zobrazil s nadsázkou a několika přímými narážkami na čtenáře. Přestože je Deadpool především nemilosrdným zabijákem a žoldákem, ve skutečnosti se jedná o komplexní postavu, která neustále bojuje s morálními otázkami, někdy až na hranici existenciální krize. Často je zdůrazňováno jeho vědomí, že je postavou v komiksu, což mu mezi superhrdiny a antihrdiny zajišťuje zvláštní místo.
Deadpool je jednou z nejunikátnějších postav komiksového světa, protože se v jeho příběhu mísí prvky superhrdinského žánru se satirou, komedií a občas obsahuje i horrorové prvky, což se projevuje především jeho násilnými a krutými činy. Tento specifický žánrový mashup zaručil nejen Deadpoolovu rostoucí fanouškovskou základnu, ale také postupné upevňování jeho místa v širším marvelovském vesmíru. Deadpool (vol. 1) tak posloužil jako základ pro jeho vzestup ke slávě, který vedl k filmovým adaptacím a ještě většímu kulturnímu vlivu.
Anti-hrdinové a jejich krvavé výpravy
Extrémní brutalita je jednou z charakteristik, které odlišují marvelovské antihrdiny od ostatních superhrdinů. Hrdinové jako Venom, Ghost Rider, Punisher, Blade či Deadpool považují násilí za nutné zlo, na rozdíl od konvenčnějších hrdinů, jako je Kapitán Amerika nebo Iron Man, jejichž cílem je co nejméně škodit. Jejich příběhy také často obsahují živé obrazy boje, krveprolití ale i hororové aspekty, což je odlišuje od populární superhrdinské literatury.
Hledání rovnováhy mezi hrdinstvím a temnotou
Marvelovští antihrdinové jsou dobrou připomínkou toho, že statečnost může mít mnoho různých podob a že nikdy neexistují jednoznačné nebo snadné metody, jak dosáhnout spravedlnosti. Postavy jako Venom, Ghost Rider, Punisher, Blade a Deadpool nabízejí temné a složité příběhy plné morálních dilemat, riskantních činů a vnitřních bojů, které je staví do nejisté pozice mezi hrdinou a padouchem a právě díky tomu, že se dokáží pohybovat na hranici mezi dobrem a zlem, jsou jejich příběhy osobité, poutavé a hluboce lidské.