Nezařazené

Cyber sex: Přinesou sexboti lidstvu zkázu nebo „happy end“? Etické otázky digisexuality

Sexboti se dost možná stanou běžnou záležitostí. Hrozí nám kvůli nim vymření? Má užívání sexbotů nějaké benefity? Čtěte a dejte nám vědět, co si o sexbotech myslíte vy.

Vývoj robotiky se neustále žene vpřed. Ačkoliv zatím nikde nevidíme reklamní billboardy propagující nejnovější typy androidů vzhledem a inteligencí k nerozeznání od člověka, kteří budou neúnavně a bez odmlouvání zastávat nejrůznější domácí práce a profese, jednou by takový den mohl skutečně nastat. Jak jsme si ukázali v minulém článku Sexboti, čeká nás sexuální revoluce robotů?, již dnes mohou roboti zastávat mnohem více než jen domácí práce. Stanou se i sexboti běžnou součástí života lidí? A pokud ano, jaké to bude mít důsledky pro jednotlivce i společnost jako takovou? Jaké morální otázky z tohoto fenoménu plynou?

Sexboti, problematika robotů2

Lidé skeptičtí k prospěchu technologického pokroku, vznáší mnoho námitek vůči robotům i umělé inteligenci už desítky let. V případě sexbotů pak problematika narůstá o to více, protože se bezprecedentním způsobem dotýká lidské sexuality, která je historicky protkaná předsudky a tabu.. 

Kritiku technologií můžeme najít již v dílech klasických autorů, jako je například Jules Verne a jeho román Vynález zkázy z roku 1896 nebo v utopickém románu Karla Čapka z roku 1922, Krakatit. Ani filmy jako Metropolis nebo Terminátor se na pokrok nedívají příliš optimisticky. 

Technologický pokrok je často pilířem dystopických děl. (Metropolis, 1927) zdroj: theleastpictureshow.wordpress.com

O tom, že technologie mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem věděl třeba i Alfred Nobel, vynálezce dynamitu, který odkázal své jmění do fondu udělující každoročně ceny za mír, aby nebyl znám jako ten, jehož vynálezy zabili tisíce lidí (více viz zde). Robert Oppenheimer, teoretický fyzik a inženýr si též vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku, „otec atomové bomby“. Když poprvé spatřil ničivé účinky jaderné zbraně v praxi, odmítl se dále podílet na jejich vývoji.

Avšak technologie nejsou ze své podstaty dobré nebo zlé. Vždy jde o kontext jejich využití/zneužití a jaké důsledky s sebou přinášejí. Dynamit byl používán při těžbě nerostů, jaderné štěpení je zase efektivní zdroj energie. Vedle toho však máme i další aspekty, které lze vyspělým technologiím vyčítat. Například vzrůstající složitost technologií jde ruku v ruce s potenciálem selhání a chybovosti (více viz zde). 

Ve společnosti se pak technologický pokrok negativně projevuje zejméně zmíněnou skepsí, která může v extrémních případech hraničit s technofobií. Ta v současné době pramení hlavně v ekonomické nejistotě a strachu z toho, že nás roboti kompletně nahradí jako pracovní sílu. Tyto tendence ve společnosti existují již od počátku průmyslové revoluce. Například tzv. luddité byli angličtí dělníci, kteří ničili průmyslové stroje, protože kvůli nim o své zaměstnání přišli (více viz zde). Další obavy mohou plynout ze strachu, že vyspělé technologie povedou k přímé destrukci nebo ovládnutí lidstva roboty. Ačkoliv se takový scénář se stoprocentní jistotou nedá označit jako nemožný, je takové uvažování spíše teoretické. 

Sexboty lze pak navíc snadno pojit s obavami z úpadku společenské mravnosti. I po dekádách uplynulých od dob sexuální revoluce v minulém století zůstává velká část populace konzervativní a zdrženlivá ohledně sexuálních témat. Přestože se dá obecně říci, že společenské vnímání pozvolna tíhne k toleranci, zejména z náboženských a tradicionalistických skupin lze stále slyšet hlasitou kritiku.

Klíčí strach z technologií v obavách o vlastní zařazení ve světě? zdroj: kentechinc.com

Mohou být sexboti užiteční?

Naznačili jsme, že žádná technologie není apriori dobrá nebo špatná. Záleží za jakým účelem a jakým způsobem je využíváme. Co můžeme zjistit pokud se na sexboty zaměříme tímto způsobem? K čemu všemu mohou sexboti posloužit?

Sexuální asistence

Sexuální asistence je služba pro handicapované, seniory a jinak znevýhodněné osoby, které i přes svůj status potřebují prožívat svoji sexualitu. Sexuální asistenti a asistentky s nimi probírají jejich problémy, pomáhají jim a mohou se i aktivně zapojit do sexuální interakce včetně samotného sexu. Jak takové služby přesně fungují si můžete přečíst na webu organizace Freya, která služby sexuální asistence nabízí.

V posledních letech se navíc otevírá otázka sexuality mentálně postižených. Jejich sexualita byla dlouho přehlížena patrně proto, že máme tendenci je vnímat spíše jako děti a ignorujeme fakt, že vývoj zbytku těla může pokračovat i s jeho obvyklými biologickými potřebami. V případě mentálně postižených však vyvstává další otázka, protože nemusí být schopni udělit svolení k sexuálnímu styku, ačkoliv by o to mohli stát. Mohou se tedy sexboti stát pomocníky v procesech sexuální asistence?

Mohou někomu sexboti pomoci  zkvalitnit svůj život?
Mohou někomu sexboti pomoci zkvalitnit svůj život? zdroj: taniafrancoklein.com

Možnost jak ventilovat patologické fantazie

Pedofilie je ve společnosti ožehavé téma. Pohled široké veřejnosti k ní toleruje prakticky jen jediný postoj. Samozřejmě jakýkoliv akt, který způsobí dítěti utrpení, je odsouzeníhodný. Problematika pedofilie však tak jednostranná a jednoduchá není. Mnoho studií například dochází k závěrům, že jen 10% pachatelů sexuálních zločinů na dětech, jsou skutečně pedofilové. Nepedofilní sexuální predátoři se totiž nezaměřují primárně na cíle odpovídající jejich vlastním sexuálním preferencím, nýbrž cílí na nejslabší možné oběti, což jsou  bohužel v drtivé většině případů právě děti. 

Člověk si své sexuální preference nevybírá, nicméně to ho nezprošťuje odpovědnosti za vlastní činy, ale nutno podotknout, že mnoho pedofilů se svým problémem pracují například terapiemi u sexuologa, hormonální léčbou a v anonymních podpůrných kroužcích. Nabízí se otázka zda by i sexboti nemohli fungovat jako jistá forma prevence sexuálního násilí u pedofilů. Na druhou stranu odpůrci namítají, že by to pedofilní styk pomohlo normalizovat a panují i pochybnosti o efektivitě takové praxe. Zatím však nemáme dostatek relevantních zdrojů dat, podle kterého bychom mohli vyvodit objektivní postoj. Co si o tom myslíte vy?

Sexbota do trojky aneb okořenení romantického vztahu a prevence nevěry?

Nezřídka se stává, že i fungující partnerský pár narazí na neshody ve věcech sexu. Rozdílné fantazie a choutky a zvláště ignorování tohoto problému pak mohou přispět k rozpadu vztahu nebo nevěře. Sexboti se v tomto případě zdají jako vhodná náhrada pro ukojení potřeb, o kterých mezi partnery nepanuje shoda. Samozřejmě sexbot není dildo nebo umělá vagína. Partner se může stále cítit podváděný, pokud by jeho protějšek souložil se sexbotem, ačkoliv to není živý člověk. Stále je to tedy otázka osobního postoje a vzájemné shody, ale nepopiratelně je to jedna z možností jak řešit postelové bariéry případně může být sexbot ideální pomůckou k různému experimentování bez nutnosti cítit stud a strach z posměchu.

Považovali byste sex s robotem za nevěru?
Považovali byste sex s robotem za nevěru? zdroj: heyheyhello.com

Mohou sexboti zničit lidstvo?

Když jsme si nyní prošli výčet, čím vším mohou být sexboti kuprospěchu, měli bychom se zaměřit i na rizika, která s nimi mohou být spjata. Toho, že by se sexboti vzbouřili jako v Terminátorovi, se pravděpodobně obávat nemusíme, i když by to pro některé submisivní digisexuály mohla být vzrušující představa. Budeme se však držet při zemi a zaměříme se na realistické obavy, které v diskuzích o sexbotech zaznívají.

Co je digisexualita a proč není dobré řešit samotu sexbotem?

Poprvé jsme zmínili pojem digisexualita. Digisexuál je člověk, kterého sexuálně přitahuje sex s roboty (ale například i s hologramem atp.). Jedná se v podstatě o neškodnou úchylku, která však může přerůst v úplné vytěsnění vztahů s živými lidmi. To se nemusí týkat jen sexu, ale sociální interakcí obecně. Člověk si může být navíc schopen k robotovi/robotce vypěstovac i city, ne li se přímo zamilovat. S čím dál vyspělejšími modely pak tento problém může narůstat, neboť bude stále těžší rozeznat sexbota od skutečného člověka. 

Sexuolog Pavel Turča se domnívá, že jednou z příčin vzniku digisexuality u člověka může být například přehnaná péče ze strany rodičů nebo naopak nedostatek projevů lásky vůči dítěti. Člověk si iluzivním emocionálním vztahem k sexbotovi může kompenzovat i nezdary při navazování romantických vztahů s lidmi. Například i staré dobré nafukovací panny, „sexboti doby kamenné - chcete li“, s sebou nesou obdobná rizika. Kvůli nafukovacím pannám se naštěstí náš druh množit nepřestal, ale atraktivita sexbotů tkvící v podobnosti takřka k nerozeznání od člověka může představovat mnohem větší výzvu.

Řešit samotu sexboty není ta nejlepší cesta.
Řešit samotu sexboty není ta nejlepší cesta. zdroj: reddit.com

„Myslím, tedy jsem.“ Naučí se AI říkat ne?

Stejně jako v případě s roboty, i kolem vývoje umělé inteligence bují vášnivé debaty. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence je součástí již dnes vyvinutých sexbotů, dá se předpokládat, že tomu tak bude nadále a že bude čím dál sofistikovanější. 

Pomiňme ale obavy, že vytvoříme AI tak vysvěplou, že ji nebudeme moci kontrolovat. I výzkumníci si toto riziko uvědomují. Existují například etické kodexy vývoje umělé inteligence a již v jeho průběhu je na mnohá rizika brán zřetel (což samozřejmě nijak nevylučuje možné selhání v budoucnosti).

Nás však nezajímá primárně technologická stránka věci. Představme si, že jsme se ve vývoji dostali tak daleko, že jsou si roboti vybavení umělou inteligencí schopni uvědomovat si svojí existenci. Proč je to problematické? Uvědomění si sama sebe je totiž známkou vědomí, oduševnělosti. My sami si nejsme dostatečně jistí, odkud se bere naše vlastní vědomí. I náš mozek funguje na základě elektrických impulzů. S nadsázkou se dá říct, že jsme takové biologické stroje s duší, které započali svou evoluci nevědomou interakcí molekul v oceánech před miliony lety. Je tedy tolik nepravděpodobné, že by se vědomí, nebo duše chceteli, dříve či později vyvinula u umělé inteligence? 

Stane se pojem „duch ve stroji“ doslovnou realitou?
Stane se pojem „duch ve stroji“ doslovnou realitou? zdroj: thetimes.co.uk

Staneme se znovu civilizací otrokářů?

Pokud umělá inteligence dospěje do tohoto stádia vývoje, může vztah robot/umělá inteligence versus člověk může otrokářství připomínat. Snad by se dalo mluvit i o obchodu s „bílým kovem“ v případě sexbotů. Představte si, že se chystáte na soulož se sexbotem, který se ale vzpouzí a soulož odmítá. Bude se jednat o znásilnění? Pravděpodobně ne, minimálně do té doby, než by umělá inteligence získala zvláštní právní status, který by ji chránil podobně jako každého z nás. Jak ale poznáme, že se nejedná jen o velmi přesvědčivou a vypočítanou simulaci lidské reakce, ale že v algoritmu AI skutečně probíhají procesy podobné našim emocím?

A.I. Umělá inteligence (2001) se zaobírá emocemi robotů a vyobrazuje dokonce sexboty.
A.I. Umělá inteligence (2001) se zaobírá emocemi robotů a vyobrazuje dokonce sexboty. zdroj: 1233km.com

Jednoznačnou odpověď asi nenalezneme

Přestože aktivní vývoj sexbotů probíhá něco kolem deseti let, existuje velmi málo studií a tvrdých dat, které by se dali použít k zodpovězení otázek, které jsme dnes nadnesli. Snad na ně odpoví svět zítřka. Přesto však si z předešlých úvah můžeme něco odnést. 

Ať už se jedná o jakékoliv technologie, záleží především na nás zda přinesou užitek nebo škodu. Klíčová je především objektivita a otevřená mysl. Zdravý vztah k technologiím je i zdravý vztah k realitě. Tak například nepropadnete představě, že ten do prázdna hledící sexbot vedle vás je ideální partner do konce života. 

Roli přitom bude významným způsobem hrát výchova. Snaha sebe nebo děti od technologií izolovat by paradoxně mohla vést přesně takovým škodám, neboť naruší objektivní uvažování o realitě a o tom, co jsou technologie zač a jak s nimi pracovat. Neméně důležitou roli bude hrát i zákonodárství, pro které však držet krok s proměnami technologií není vůbec jednoduché. V neposlední řadě jsou to debaty, úvahy a kladení otázek, které mohou pomoci k řešení problému budoucnosti.

Otázka oduševnělých sexbotů, je poněkud předčasná a bude li někdy uspokojivě zodpovězena, nelze spoléhat na to, že to bude brzy. Ale co my víme? Hra Detroit Become Human se také odehrávala už v roce 2038. Já, Robot s Willem Smithem dokonce o tři roky dříve. A co si o sexbotech myslíte vy? Šli byste do toho nebo je to podle vás jen další hřebíček do rakve civilizace?

Klíčová slova: Nezařazené Sexboti Technologie Cybersex Digisexualita Etika

Fotografie redaktora Michal Himmel | 29. 04. 2022