Daniel Ďurech se narodil 20. února 1984 v Brandýse nad Labem, malé městě severně od Prahy. Jeho dětství bylo protkáno hudbou, a to od poslouchání rapových kazet po objevování různých žánrů na rodinném gramofonu. Jako teenager rád trávil hodiny zapisováním volných rýmů do sešitu a přehráváním je v hlavě. Ve čtrnácti letech si poprvé řekl, že by se rapu chtěl věnovat naplno. V patnácti se přestěhoval za rodičovsky podporovanou hudební zkušeností do pulsujícího Žižkova, kde se seznamoval s místní hip-hopovou komunitou. Právě zde potkal Jana Daňka, alias „Huga Toxxxe“. Jejich přátelství a společné rýmy vedly ke vzniku prvních nezávislých demo nahrávek, na nichž Daniel už používal pseudonym James Cole, odkazující na postavu z filmové trilogie 12 opic.
Zrod K.O. Kru a přerod v Supercrooo a kontroverze skladby Fotky z novin
Společně s Hugem Toxxxem a několika producenty vzniklo v roce 1998 uskupení K.O. Kru, amatérská rapová/graffiti formace vystupující ve sklepních klubech. Už první demo kazety přilákaly pozornost šířeji: mladí fanoušci oceňovali syrovou energii a upřímnost textů, v nichž se objevovaly motivy městského života, osobní svobody a kritiky společenských norem. Když se k projektu přidali další beatmakeři, formace přerostla do kultovního projektu Supercrooo. Debutové album Toxic Funk, které vyšlo v roce 2004 mělo okamžitý dopad: překvapovalo ostrými rýmy, neotřelou produkcí a politicky konfrontačními texty o konzumu, korupci či životě na sídlištních. Kritici i fanoušci ocenili, že James Cole a Hugo Toxx dokázali přetavit undergroundový styl do kvalitní umělecké formy, která změnila tvář současného českého rapu a otevřela cestu dalším experimentům na scéně.
Skladba „Fotky z novin“ se stala nejvíce diskutovanou skladbou alba nejen pro svou hudbu, ale především pro obsah. V textu se nechávali slyšet explicitní a často vulgární narážky na známé osobnosti českého showbyznysu, objevila se zde jména jako Dáda Patrasová, Petr Janda či Leoš Mareš byla zmiňována s patrnou satirou, která mnohé čtenáře bulvárních médií šokovala. Brzy se objevily titulky jako „Zklamaná Dáda Patrasová se bouří proti Super Crooo! Přidají se k ní další?“, které album odsoudily, avšak paradoxně právě tato kontroverze přilákala další pozornost a proměnila Toxic Funk v předmět sběratelského zájmu. Supercrooo však tvrdili, že jejich záměrem není osobní útok, ale satirické zrcadlo konzumní společnosti a bulvární hysterie, podobně jako americký Eminem využívali provokaci jako umělecký nástroj, nikoli jako cílenou urážku.
Reakce publika byla rozdělená: jedna část posluchačů byla texty pobouřena a považovala je za zbytečně explicitní, jiná část je chválila pro černý humor a nadsázku, která posouvala hranice tehdejší české rapové scény. Dodnes je skladba „Fotky z novin“ uváděna jako milník českého rapu, inspirující současné interprety k politickému a satirickému vyjádření a stala se potvrzením, že česká scéna může provokovat a zároveň chytře reflektovat realitu.
Ve stejném období se Supercrooo pustili do žánrových fúzí na EP nesoucí název České kuře: Neurofolk, které vyšlo roku 2005, kde pod vlivem trip-hopu a ambientu propojují rap s funkovým soundem, elektronickými smyčkami a syrovými kytarovými riffy. Vizuálně pojatý videoklip „Neurofolk“, natočený v opuštěném průmyslovém areálu, navíc ukázal, že Cole nechce jen psát o městských pouličních příbězích. V tomto klipu je možné vidět jeho osobitý vizuální storytelling. Na tomto EP pod vlivem trip-hopu a ambientu propojují James Cole a Hugo Toxx rap s funkovými bassovými linkami, elektronickými smyčkami i syrovými kytarovými riffy. Vizuálně pojatý klip k písni „Neurofolk", natočený v opuštěném průmyslovém areálu, navíc ukázal, že Cole nechce jen psát o městských pouličních příbězích, ale umí je také silně vizualizovat.
Sólo kariéra a éra Bigg Boss
Ještě před rozšířením projektu Supercrooo vydal James Cole v roce 2002 své první sólové album Frekvence P.H.A.T. u labelu Terrorist? (předchůdce labelu Bigg Boss). Deska ukázala jeho schopnost držet silné, osobní texty i bez podpory větší produkční scény. Po vstupu do labelu Bigg Boss v roce 2006 pak Coleova sólová dráha nabrala ještě silnější spád. Zde spolupracoval s producenty jako DJ Risto, Idea či Mike Trafik a postupně vydal několik alb, která propojovala tvrdé beaty s překvapivými lyrickými obraty.
Album Orikoule, které vyšlo roku 2008, bylo nahrané společně s Orionem a producentem Risto, představilo temnou, až filmovou produkci a introspektivní flow. Skladba „Zpátky na špinavé pražské ulice“ se stala hymnou příznivců undergroundového rapu a ukázala Coleovu schopnost spojit osobní vyznání s univerzálním pocitem městské osamělosti. Následující rok zcela opustil dosavadní rámec tvrdě beatovaných skladeb a představil album Kapitán Láska, kde Cole experimentuje s jemnějšími melodiemi, lehkými klávesovými samply a refrény o hledání citového ukotvení. Ve své lyrice se na tomto albu věnuje tématům vztahů, zklamání i naděje, čímž rozšířil paletu svých tehdejších uměleckých poloh.
Experimentální projekty Halucinace ze třetího patra, Nadzemí a další experimenty
V roce 2010 James Cole se vydal se do psychedelických vod na albu Halucinace ze třetího patra, kde zkreslené kytary, modulované synth linky a neobvyklé rytmické postupy vytvářely prostor pro pocity neklidu i a obsahově se dotýkaly různých společenských otázek. V každé skladbě se střídaly texty o vnitřních démonech a aury městské samoty.
O rok později spojil své síly s DJem Scarface a pod labelem Bigg Boss vydal volně šiřitelný freestyle mixtape Jed na krysy (MXTP 2011), jehož křest proběhl 18. listopadu na pražské Lávce. Projekt prezentoval Coleovu touhu mísit rapové prvky s dancehallovými a reggae rytmy Scarfaceových riddimů a díky minimalistickým bicím doplněným městskými ambientními efekty vtahoval posluchače do syrové, téměř hypnotické atmosféry Prahy ve tmě. Fanoušci i kritici ocenili nespoutaný freestyle charakter mixtapu a jedinečnou karibskou náladu, která potvrdila, že Cole nepotřebuje předem připravené texty, čímž potvrdil, že mu k silnému projevu stačí pouze čistý freestyle.
Následující rok 2012 prostřednictvím labelu Bigg Boss, vyšlo EP Nadzemí. To nabízí sedm zbrusu nových skladeb včetně titulního singlu „Nadzemí“, k němuž byl natočen atmosférický videoklip. James Cole a La4 se za plného provozu studia Starworks, které vede Mike Trafik, zavřeli do nahrávací místnosti a v naprosté tichosti odhalili svoje nejodvážnější zvukové experimenty. Produkci sedmi skladeb, s výjimkou jednoho tracku, jenž zaštítil DJ Wich si rozdělili právě Mike Trafik, La4 a Cole. Jako speciální host se v tracku „Óda na kult Culíku“ objevil i Vladimir 518.
Na Nadzemí minimalistické, téměř industriální beaty záměrně ustupují do ústraní, aby daly maximální prostor Coleově střídmé, přitom hluboce výstižné lyrice. V tichu mezi jednotlivými údery bicích každé slovo nabývá neobyčejné síly a umožňuje posluchači promítat do skladeb vlastní příběhy a asociace.
Vlastní label a současné projekty
Po odchodu z Bigg Boss v roce 2017 James Cole založil vlastní nezávislý label, pod kterým od té doby vydává svou hudbu. Již první deska Stanley Kuffenheim z následujícího roku oslavovala fúzi jazzu, soulu a rapu: v titulní skladbě nechává hrát saxofonové sóla a klavírní linky, zatímco rapové části ukotvují texty věnované životním změnám a hledání vlastní cesty.
Rok 2020 byl pro Colea velmi významný: vydal dvojici alb M.R.D. a G.O.A.T., kde M.R.D. staví na drsných street-beatových smyčkách a otevřených, provokativních textech, zatímco G.O.A.T. využívá orchestrální samply a epické refrény. Cole v nich zpívá o své vlastní kariéře jako o hrdinském putování, připodobňuje rap k mýtu, v němž se rapper stává moderním antihrdinou.
V roce 2022 přišel koncept ALIEN, kde Cole zkoumá motiv „jinakosti“ a pocit odcizení v globálně propojeném, ale narušeném světě. Do nahrávání přizval staré kolegy jako Huga Toxxe a současné hvězdy jako Nik Tendo, čímž album získalo rozměr generačně propojujícího projektu. Singl „Evoluční skok“ doprovodil experimentální audiovizuál, ve kterém se prolínají holografické projekce a glitch art, což potvrzuje Coleovu snahu posouvat vizuální i hudební standardy v české scéně.
Poslední roky přinesly energické DOWN4LIFE, které vyslo v roce 2023. Průrazné bicí a vokální samply zajišťují nekompromisní atmosféru, a čerstvý projekt DONE, nahraný s producentem Idea tohoto roku. V DONE Cole míchá trapové beaty s melancholickými klavírovými linkami a stále osobnějším přístupem k textům, v nichž bilancuje své životní milníky i vztahy s kolegy z branže.
Společenský aktivismus a přínos scéně
K hudbě Cole přidává i silný občanský rozměr. Již od počátků otevřeně vystupuje proti přehnané regulaci konopí v České republice, v roce 2022 pak spoluzaložil Chartu 420, občanskou iniciativu za dekriminalizaci marihuany a podporu léčebného užívání. Na festivalech jako Free Ride Kolín, které organizuje Česká pirátská strana, vystupuje nejen jako hudebník, ale i jako mluvčí, vedoucí veřejné diskuse o legislativních změnách.
„Cílem je dostat téma dekriminalizace na celospolečenskou úroveň, aby poslanci viděli, že Cannabis Sativa má podporu napříč celou českou společností. Sdílením charty se připojíte k naší iniciativě, která je apolitická a neopírá se o žádné lobby. Chceme spojit celou společnost pod jedním 420 bannerem, ať už lidi z komunity, příležitostné uživatele nebo jen sympatizanty,“ říká James Cole na svém Facebookovém profilu.
Současná pozice a jeho nejpopulárnější skladby
Mezi jeho nejrozšířenější současné hity patří singl z roku 2023 „Money Make“ feat. Nik Tendo. Následující „Brody“ a „Daniel“ z posledních let potvrzují Coleovu schopnost udržet si silný hlas i v trapové éře. Oba jeho klipy se drží futuristické estetiky a tvrdých beatů, navzdory stále silnému zaměření na textovou hloubku a osobní příběh.
I po více než dvou dekádách se James Cole drží na výsluní. Mezi jeho nejposlouchanější skladby na streamovacích platformách patří dnes především „Money Make“, „Bang Bang“, „Daniel“ nebo „Brody“, které dohromady nasbíraly na YouTube přes tři miliony zhlédnutí a na Spotify stovky tisíc přehrání měsíčně. James Cole je jednoznačně jedním z klíčových hlasů české rapové scény, který i po dvaceti letech dokáže inspirovat další generace.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
