1. Jaký byl hlavní impuls pro založení Last Day In Wonderland a proč padla volba právě na modern metal s ženským vokálem v čele?
Po rozpadu předchozí kapely jsme se rozhodli zkusit něco nového. Základním kamenem je basa, o kterou se stará Vojta „Usagi“ Strnka, bicí má na starosti Lukáš „Cipajs“ Ciprys a hlavní kytaru Petr „Čihi“ Čihák. Jádro bylo hotové, ale chyběl zpěvák. Metal máme v srdci a byla to pro nás jasná cesta, ale chtělo to změnu. Kombinace našich oblíbených žánru s moderním pojetím metalu a synťáků. Zpěv jsme chtěli také jiný, trochu odlišný a vytvořit kontrast. Zkusili jsme ženský zpěv, který k našim riffům sedl, a našli jsme tak nový směr!
2. Podle jakého klíče jste vybírali členy a co pro vás představuje skutečného ducha LDIW?
Hledání zpěvu trvalo dlouho, ale Veronika Hájková mezi nás okamžitě zapadla. Její čistý vokál nás doslova posadil na zadek. Sestavu nakonec doplnil druhý kytarista Petr „Red“ Košťál, který doplnil chybějící zvuk. Teď už jsme kompletní a máme jasný cíl: naše hudba má v lidech vyvolávat emoce, něco v nich zanechat a nechat je zapomenout na dnešní chaotický svět. Každý má totiž někde hluboko svůj Wonderland.
3. Kde jste čerpali nejsilnější inspiraci při skládání prvních skladeb Fragments a More Than Sorrow?
Fragments, naše úvodní píseň, kterou jsme za LDIW vyslali do světa, má definovat náš směr: rytmické melodie, čistý vokál a tvrdý breakdown. More Than Sorrow byl rozpracovaný nápad Petra Čiháka, technicky nás posunul zase o něco dál a nové synth prvky jsou pro tento song velice signifikantní. Později se ho ujala naše zpěvačka a vtiskla písni téma, emoce, melodii i text.
4. Vaše tvorba sází na kontrast melodického zpěvu a drsných poloh. Jakým způsobem se rozhodujete, který styl v daný moment převládne?
Máme rozpracováno mnoho písní, a pokud s námi rezonují, dále na nich pracujeme. Nejvíce je dotváří Veronika, která má skvělou intuici a přesně ví, kam zasadit melodické linky a kde zvolit drsnější projev. Další bod je samozřejmě estetika, celý hudební koncept by měl zapadat do sebe.
5. Elektronika bývá v metalu vnímána různě. Jak jste dospěli k její integraci a jakou roli hraje ve vaší celkové vizi?
Do našeho stylu jsme chtěli přidat více atmosféry a dokreslit tak celkový zvuk. V moderním metalu a metalcoru je to dnes poměrně běžné, i když to samozřejmě nesedne každému. Děláme ale hudbu, která nás baví, a věříme, že bude bavit i ostatní.
6. Které formace měly na váš zvuk největší vliv a jak v tomto kontextu vnímáte současnou metalovou scénu v Praze?
Inspirujeme se různými female-fronted kapelami, ale naše vlivy sahají napříč žánry – od pop-punku přes nu-metal až po J-rock. Co se týče pražské scény, vnímáme určitý vzorec jmen, která se neustále točí dokola. Scéně by určitě pomohlo obměnit line-upy a dávat více šancí novým, menším kapelám. Snažíme se proniknout do povědomí a oslovit více lidí; věříme, že náš projekt má potenciál tu vizi naplnit.
7. Jaké poselství nese singl More Than Sorrow a jaké emoce se snaží v posluchači vyvolat?
More Than Sorrow je skladba o zoufalství, pocitu bezmoci a neschopnosti pomoci milované osobě, která se trápí. Myslíme si, že se s tímto tématem v životě setká každý z nás, a i když je situace zoufalá, vždy existuje naděje, že se z té noční můry probudíme.
8. Do jaké míry jsou vaše texty osobní a jakou interakci s publikem skrze ně preferujete?
Všechny naše texty jsou osobní. Rádi propojujeme své životní příběhy s muzikou, protože nám často pomáhá překonávat těžké situace. Toto chceme předat i posluchači a vtáhnout ho do děje. Pokud v tobě naše hudba vyvolá radost, smutek, porozumění nebo nával energie, je to tak správně a naše hudba splnila svůj účel.
9. První headline koncert v legendární Sedmičce je velkým milníkem. Jak probíhají přípravy a jaké jsou vaše další plány či ambice?
Přípravy jsou v plném proudu a jsme rádi za tuto příležitost, rozhodně se přijďte podívat! Co se týče další tvorby, brzy vydáme náš třetí singl „Darkside“, který přinese zase něco nového. Zároveň se intenzivně pracujeme na prvním albu, ale zde bude potřeba trochu času. Naše ambice ale nekončí u nás, proniknout na zahraniční scénu by pro nás znamenalo hodně. Byla by to čest spolupracovat s velkými producenty, jako jsou například Buster Odeholm nebo Dan Braunstein.
10. Máte na závěr nějaký vzkaz pro čtenáře webu obscurefreaks.cz?
Určitě! Chtěli bychom vzkázat všem, kteří hledají v hudbě něco víc než jen kulisu – nebojte se objevovat nové a menší kapely, protože právě tam se často skrývá ta nejčistší energie. Naše hudba je pro nás terapií a budeme rádi, když se stane součástí i té vaší. Doufáme že se uvidíme už 27.02. v klubu 007 a pokud ne, tak nezoufejte. Máme pro vás další akce které brzy oznámíme a na které se můžete těšit.
Facebook
Twitter
Sdílet
Tagy
Události
