Ahoj Emmo, mohla by ses pro začátek trochu představit pro ty, kteří tě ještě neznají?

Ahoj! Především vám moc děkuji za možnost představit sebe a svou práci ve vaší rubrice (úsměv). Jmenuji se Emma a vystupuji pod přezdívkou Cryem, což by se dalo přeložit také jako „plačící Emma“. Jsem mladá rapperka, která se zúčastnila třetího ročníku soutěže The Mag Wrap a dostala se do první desítky jako jedna ze tří žen. Přináším zvuk, který v ženském rapu zatím nemáme. 

I když to není jednoduché, snažím se Čechy a Slováky naučit něco jiného, neobvyklého a možná trochu kontroverzního. Štve mě, že jsme se několik let zasekli na pár stylech, zatímco západní země berou to, co je u nás tabu, jako novou éru.

Emmo, můžeš nám povědět, co tě přivedlo k hudbě a proč sis vybrala právě rap jako svůj hlavní žánr?

S hudbou jsem se poprvé setkala už v maminčině bříšku, když mi táta nasadil sluchátka, abych mohla hned po porodu hýbat hlavou (smích). Odmalička jsem inklinovala k hudbě jakéhokoli druhu. Už ve školce jsem si chtěla sama zpívat a od tří do šestnácti let jsem dokonce tančila ve folklorním souboru, což je dnes docela paradox (smích). Celý život jsem zpívala a snila o tom, že vyhraju SuperStar – tehdy to byla velká věc (smích). 

S přibývajícím věkem jsem hledala, v čem se najít, ať už rozsahově, hudebně, nebo celkově, jaký životní styl chci vést, protože jsem vždycky měla takový vnitřní pocit nebo můžeme tomu říkat intuici, že někde v tom hudebním světě je moje místo. Zkoušela jsem psát a nahrávat písničky v angličtině, slovenštině a pořád mi něco chybělo. 

Kamarád, který nahrál moje první rapové písničky s/o Bonsay, mě zavolal na feat a tam jsem si poprvé vyzkoušela rap a tehdy mezi mnou a rapem přeskočila jiskra a začala jsem se mu věnovat naplno. Na rapu se mi líbí, že v něm můžu říct víc, než v melodických písničkách, je v něm víc prostoru pro lyriku a víc mi sedí pro osobnost. 

Cryem a rapper Nico Benz zachyceni během třetího ročníku talentové soutěže The Mag Wrap.

Jaká je tvá nejoblíbenější skladba z tvé vlastní tvorby a proč?

To je velmi těžká otázka, protože každá moje skladba je úplně jiná a má v sobě něco jiného, a nakonec to bude asi ta, kterou vydám jako nejnovější, protože ráda sleduji ten vývoj. Takže kdybych měla vybrat jednu, byla by to asi She back – úvodní skladba z mého EP. Ten beat od beatmakera JAY$E mě nikdy nepřestane bavit. Je to pro mě srdcovka, protože poté, co jsem si prošla velmi špatným životním obdobím, jsem se postavila na nohy a vrátila se s plnou silou zpátky a přesně o tom je tenhle track.

Cryem - She back

Jaké byly tvoje první dojmy z talentové soutěže The Mag Wrap a co tě nejvíce překvapilo na jejím letošním ročníku?

První dojmy byly jako, že „what the f*ck“ (smích). Nevím, jestli můžu používat takové výrazy, ale chci, aby to bylo autentické (smích). Z minulých let jsem čekala něco mnohem menšího a amatérštějšího, letošní ročník by se dal přirovnat k té SuperStar, o které jsem snila jako malá. V první řadě mě nejvíc překvapila porota, protože jsme vůbec netušili, kdo tam bude, a když jsem vešla do místnosti a uviděla Rytmuse, Gleba a Smacka přímo před sebou u jednoho stolu, dostala jsem vnitřní infarkt, což se asi projevilo na mé nervozitě, ale stát tváří v tvář lidem, kteří jsou mou největší inspirací, je uznejte hodné mírného stresu.

Tvůj výběr tracku Demons na castingu byl odvážný. Jaké jsi měla pocity, když tě zastavili v polovině tracku?

Zábavné je, že jsem chtěla zvolit úplně jinou skladbu, ale všichni mi říkali, ať zvolím Demons, že je nejlepší a že bych ji měla určitě zvolit. Ve chvíli, kdy mě zastavili, jsem okamžitě pochopila, že příště nemám nikoho poslouchat a jít si svou vlastní cestou (smích). Docela mě to překvapilo, protože jsem tam šla docela sebevědomě a věděla jsem, že tam přijdu, zarapuju a postoupím, protože odvážným patří svět, a kdybych místo boje sklopila hlavu a odešla, určitě bych toho litovala.

Cryem - Demons

Můžeš nám přiblížit svůj tvůrčí proces při psaní a nahrávání tracků, a jak moc ráda experimentuješ s různými žánry?

Já bych nejraději dělala úplně všechno (smích). Můj oblíbený žánr je asi DnB, do kterého se mi píše asi nejlépe, protože to poslouchám nejvíc, ale ne vždy to tak je. Já jsem docela náročná, co se beatů týče, nebaví mě už trap, je toho moc na scéně a přijde mi to jako nejsnazší volba beatu pro rapera. 

Dokážu strávit hodiny při jejich poslechu. Kdysi jsem beaty vybírala v aplikaci Beatstars, ale teď se snažím podporovat lokální beatmakery, takže se vždy potěším, když mi na mail přijdou beatpacky od lidí, co sledují moji tvorbu. Většinou si vybírám beaty od 150 BPM, do pomalých beatů se mi hůře rapuje nebo mě to spíše nebaví tak to jde hůře. Když mě nějaký beat odpálí, tak vždy dívám do poznámek v mobilu, protože tam si zapisuji nějaké fráze, punch lines, co mě napadnou, například když jedu autem nebo leckdy během dne. Mně hlava pracuje neustále a pořád si něco v hlavě zpívám nebo přemílám. 

Tak například vznikl i refrén k mé nejnovější nahrávce Arizona – jak děti jsme si to zpívali a nedávno jsem si to jen tak začala prozpěvovat, tak jsem to zakomponovala do textu. Ostatní verše pak dopíšu buď za chodu ve studiu nebo ještě při poslechu beatu. Moje texty jsou většinou metaforické nebo prostě jen popisuji, co se děje v momentě, kdy nahrávám. 

Spousta lidí mi píše, že to zní jako generátor náhodných slov, ale možná kdyby se nad tím zamysleli nebo použili svoji fantazii, tak by v tom našli i něco svého (úsměv). Nejsem ten typ interpreta, co by dával do textů nějaké hluboké vzkazy a poselství. Každý den na mě skáčou příspěvky o válkách, špatné politické situaci, krize sem krize tam a já chci, aby člověk, který mě poslouchá, vypnul a vajboval si jako já, když jsem ve studiu a nahrávám to. 

Ještě bych ráda podotkla, že by se mohla klást větší pozornost na beatmakery, protože když je dobrý beat, všem je jedno, jestli má text nějaký smysl a když se track stane hitem, má na tom největší zásluhu právě beatmaker, na to nemůžeme zapomínat .

Cryem - arizona (feat. JAY$EE)

Orientuješ se především na new school rap. Kteří zahraniční umělci a trendy tě nejvíce inspirují a ovlivňují?

Mou největší inspirací je určitě Doja cat, kterou sleduji a poslouchám od jejích začátků, kdy vydala song Moo – tehdy jsme na ni koukali s mým ex a on jak se na to díval, tak mi říká, že pokud jednou budu dělat hudbu, budu jako ona. Čemu jsem tehdy nevěřila a vysmála jsem ho, protože jsem ještě neinklinovala k rapu. Ona se mi líbí v první řadě jako osobnost, což je pro mě velmi důležité při interpretovi. Líbí se mi, že i když je slavná stále je autentická, nehraje si na nějakou pózu celebrity a dost mi připomíná sebe samu. Je mi velkou inspirací i při výběrech outfitů, umí dokonale prodat svůj sexappeal a za její pohyby bych vraždila (smích). 

Pokud můžu zmínit i domácí scénu, ten co dokázal zbourat stereotyp old-school rapu na Slovensku je určitě Gleb, který se tímto určitě zapíše do lokální rapové historie. Líbí se mi také, jak prorazili Porsheboy a Similivinlife s novým soudem a aktuálně si nejvíc jdu Marka Damiana, který má nádherný hlas, ale není stále úplně pochopen českou a slovenskou mentalitou mám takový pocit, ale jak já pořád říkám – tady si lidé na něco nového musí zvyknout. Myslím, že i proto se interpreti nějakým způsobem bojí dělat něco jiného, ​​tak se raději zařadí do již daného stereotypu.

Cryem spolu s dalšími soutěžícími Yambro a Patrol HF z třetího ročníku talentové soutěže The Mag Wrap.

Jaký význam má pro tebe móda v rapové kultuře a jaké prvky zahraniční rapové módy tě nejvíce oslovují?

Je velmi důležité vypadat dobře (smích). Toho jsme si mohli všimnout i ve Wrapu, kde nestačilo jen dobře rapovat. Pro ženy je to tady stále obtížnější. Když si dovolí žena být sexy, tak je hned odsouzena na štětku nebo ji pošlou na OnlyFans (smích). Dost jsem to pocítila, když jsem si oblékla krátkou sukni na live kolo v klubu Roxy a dostávala jsem komenty, že jsem se vyspala s Rytmusem za postup a spoustu dalších urážek na moji postavu a osobu. 

Já jsem ráda sexy, mám křivky, které ráda ukazuji a nevidím důvod, proč bych se tak nemohla prezentovat, proč bych tak nemohla podtrhnout můj sexappeal. Když rapeři zpívají na koncertě bez trička, všichni křičí. Když přijde žena v krátké sukni nebo bez podprsenky je automaticky do porna a při tom, v zahraničí je to pro ženské interpretky signifikantní a naprosto běžné. Je čas ukázat i na Slovensku a v Česku, že ženy mohou být sexy bez předsudků! Vždyť ani Beyonce nekoncertuje v mikině (smích).

Heureux x Cryem - NASCAR

Jaké máš plány a cíle pro následující rok a na co se mohou tvoji fanoušci těšit?

Já žiji pro přítomnost, takže nevím ani co bude zítra, natož ještě za rok (smích). Určitě budu pravidelně vydávat tracky, uvidíme, jestli z toho vznikne nějaký větší projekt nebo to budou jen singly. Zatím mám ready dva nové a chtěla bych každý měsíc vydávat, takže za rok bude snad na mém playlistu o 12 songů více (smích). Určitě sledujte mé sociální sítě, abyste se dozvěděli o nových věcech a koncertech.

Děkuji za rozhovor! Napadá tě ještě něco, co bys ráda sdělila našim čtenářům?

Já děkuji za pozvání do rozhovoru (úsměv). Message, kterou se snažím stále šířit je – dělejte to, co vás baví a v čem se cítíte doma a kašlete na to, co vypráví okolí, vykašli se na tu práci pokud tě nebaví, vykroč z komfortní zóny, neboj se zklamání, zkoušej stejně jednou všichni zemřeme (smích). 

Tolik hate, co jsem dostala po kole Wrapu, kde jsem vypadla, jsem neočekávala, ale chápu to. Už chápu věci, které musím zlepšit, na kterých musím zapracovat a když je vylepším, stále mě budou hejtovat (smích). Tím jsem chtěla říct, že opravdu se od toho musíte odosobnit, protože i kdybyste vymysleli lék na rakovinu, budete mít hatery. Pamatujte, pokud něco děláte dobře, výsledky přijdou.