Jak bys popsal ThePathetic někomu, kdo tvoji hudbu ještě nikdy neslyšel?
Kompletní mix nešťastné lásky, fixace se zbytečně citlivým člověkem, co je zabalený do alternativního zvuku.
Odkud pocházíš a jaké prostředí tě ovlivnilo v tom, co dnes děláš? Myslíš, že se to nějak odráží i v tvojí hudbě?
Jsem rodák z malé vesničky, ale valnou část života působím hlavně v Opavě. Místo samotné mě neovlivnilo, ale lidi které jsem tady poznal ano, takže ovlivnilo hodně.
Jak ses vlastně dostal k hudbě a kdy přišel moment, kdy sis řekl, že nechceš jen poslouchat, ale začít i sám tvořit?
Hudba ve všech ohledech a žánrech byla součást mojeho života od malička, skrz rodiče a rodinu obecně. Dětstvím jsem se prokousal skrz rock, punk a metal právě za vlivu rodičů, ale okolo mých 12 let jsem se začal samovolně stáčet k rapu, tím že mě umění vždycky fascinovalo jsem v roce 2017 začal psát první texty a o rok později jsem vydal první dohledatelnou písničku.

V poslední skladbě „Tvoje tvář ve světlech neonů“ je hodně výrazný dreamy synthwave zvuk. Jak ses k tomuhle stylu dostal a co tě na něm baví?
Od určitého momentu se mi změnilo myšlení na "co poslouchám to chci dělat" a začal jsem experimentovat ve velkém se spoustu žánry. Synthwave je žánr pro který jsem měl nadšení vždycky a přes léto jsem se hecnul, že bych chtěl dát do jedné takové skladby všechno a zychytit přesný vibe.
Je pro tebe důležité, aby jednotlivé skladby zněly podobně a vytvářely jeden charakteristický zvuk, nebo tě naopak baví, když je každý track úplně jiný?
Za několik let tvorby jsem si vytvořil svůj vlastní sound design kterého se držím protože mi je pohodlný. Nelimituju se na to aby všechno znělo úplně stejně, ale na druhou stranu chci ať jde po zvuku poznat že jsem to já.
Jak velkou roli u tebe hraje atmosféra a vizuální stránka hudby? Vzniká nejdřív nálada nebo představa, a až potom samotná skladba?
Velkou, pro mě to jde ruku v ruce, mám nějakou myšlenku, nějaký určitý pocit který se mi zároveň ukazuje v hlavě jako na papíře
Mezi tvoje inspirace patří i WesGhost. Co sis z jeho tvorby vzal a v čem se podle tebe tvoje vlastní hudba od jeho stylu liší?
Díky Wesghosta dělám co teď dělám. Hlavní důvod je, že díky němu jsem si nasadil masku a tak dal pomyslně problému který řeším v každém textu "tvář" a také jsem se díky němu více ucelil ve volbě žánrů. Liší se více věcech než se schoduje, jeden z hlavních rozdílů bych bral, že moje hudba je více rapová, než zpívaná.

Když se podíváme na tvoje skladby jako „společně se zabijem“, „UwU bráško“ a „tvoje tvář ve světlech neonů“, je mezi nimi obrovský zvukový rozdíl. Co je podle tebe to, co je všechny pořád spojuje?
Společně se zabijem a tvoje tvář ve světlech neonů spojuje jak zvuk, tak moje obecné témy lásky/nešťastné lásky. UwU bráško s nimi spojuje jediná věc a to je, že to byl můj první větší experiment od doby co jsem začal dělat hudbu.
Máš pocit, že se v Česku pro podobně žánrově rozkročenou hudbu hledá těžko publikum, nebo naopak právě underground umožňuje experimentovat bez větších omezení?
Publikum tu určitě je a rozhodně ne malé, důkaz je spousty umělců ať už žánrově podobných nebo ne. Alternativní hudba si u nás drží hezké zázemí a občas se stane, že se něco dostane do více mainstreamových rovin, ale zároveň, rozhodně underground nabízí možnost volně experimentovat.
Kam chceš ThePathetic posunout dál? Máš už představu, jakým směrem se bude tvoje další tvorba zvukově ubírat, nebo to necháváš přirozeně vzniknout?
Přál bych si dostat alternativní hudbu mezi co nejvíc lidí a zároveň pokračovat ve vytváření komunity kde se všichni úžasní lidičkové můžou cítit bezpečně za to kým jsou. Chtěl bych více koncertovat a dál se držet zvuku i svých žánrů.
Děkujeme za rozhovor. Měl bys ještě něco, co bys chtěl sdělit našim čtenářům?
Pokud jste to dočetli až sem, tak vám chci popřát krásný zbytek dne/večera, buďte kým chcete být, protože nakonci dne záleží hlavně na vás, vždycky se najde způsob jak může být člověk štastný, jenom nesmí přestat hledat.
