Minule jsme si povídali o základech konsentu. O tom, jak zmírnit rizika z perspektivy vázaných při výletech daleko od bezpečných břehů si něco povíme dnes.

Čím dál a déle ve vázání jdeme, tím víc se bude měnit způsob, jakým komunikujeme svoje bezpečí. Tak jako, když se nejdříve učíme plavat a držíme se při břehu, voláme o pomoc vždycky, když si lokneme vody, časem se vydáváme od břehu dál a jsme si jistější. Už totiž víme, že loknout si vody nás nezabije. Získáváme jiné zážitky než ze břehů, ale bereme tím na sebe i větší risk.

I NA BŘEHU JE ADRENALINU DOST

První, co je dobré si uvědomit je, že pro výrazné zážitky není vždy nutné riskovat příliš. Některé pocity můžeme prožít i bezpečnějšími způsoby, než jaké by nás třeba na první dobrou napadly. Nechat se vyškrtit provazem si možná představíme, jako něco, co by bylo super v náročném závěsu, kdy jsme úplně na hraně sil, ale slibuji vám, že naprosto skvělý pocit z toho můžete mít i na zemi vsedě s volnýma rukama. Bude to tak mnohem bezpečnější, a navíc budete mít prostor poznat, co nový zážitek obnáší. Platí to tak celkově…

TESTUJTE VODY, POZNÁVEJTE JE POMALU A DŮKLADNĚ

Nejbezpečnějším způsobem, aspoň za mě, jak poznávat hluboké vody vázání, je přidávat novinky postupně. Hlavní roli v tom hrají dva aspekty. Prvním je skutečnost, že i když už znám provazy důvěrně natolik, že bych s dvěma novými zkušenostmi/pocity neměla problém a dokázala bych si říct, jak pro mě asi budou náročné, nepodařilo by se mi tak dobře rozlišit, jaký měly jednotlivé zkušenosti dopad na celou session a na moje pocity po vázání.

Podle těchto hledisek totiž posuzuji, co je pro mě ve vázání přínosné, co jsem ochotná udělat pro někoho a co z vázání vynechám. A pokud bych například měla negativní zkušenost s jedním z těchto podnětů, která by zakalila i jinak pozitivní zkušenost s tím druhým, pravděpodobně už bych znovu nezkusila ani ten druhý. Dalším důvodem, proč zkouším věci postupně je, že se mám aspoň na co těšit do budoucna. Dává mi to chuť vázat dál, s novými lidmi a v nových prostředích.


Maximální hloubku prožitku při vázaní si dopřejete tehdy, když se nemusíte obávat rizik. Ty nelze nikdy zcela omezit, ale můžeme jim předcházet. Více se dozvíte v článku ABC konsentu.


ZNEJTE SAMI SEBE

Abychom byli schopní uvědomit si, jaké mají jednotlivé úvazy, pozice nebo přístupy naše či riggerovy, dopad na naše zážitky z vázání a pocity bezpečí a důvěry, je potřeba znát své tělo i mysl. Ve svých myslích se většinou ještě jakž takž vyznáme, ale na tělesné pocity už jsme trochu pozapomněli. Přitom je to právě naše tělo, které je s provazy přímo spojeno a jimi formováno. Pouštíme-li se do náročných závěsů, aniž bychom se vyznali v limitech našeho těla, zahráváme si s ohněm.

Nejlepší je samozřejmě znalost svého těla budovat i mimo provazy, a možná právě tam začít. Ale i pokud se touto cestou nevydáte, silně doporučuji naučit se své tělo pozorovat aspoň v provazech. Hodně lidí chce v provazech úplně vypnout, ale jednak bych řekla, že není moudrý nápad nechávat se bez vlastního dozoru, když jdete na své limity, a taky, že aktivním přemýšlením o svých tělesných pocitech, si možná odpočinete od života líp, než kdybyste prostě jen vypnuli.

Vždycky se můžete zamyslet, jak se zrovna cítí váš kotník, jak se vám dýchá, jestli vás někde jen něco nepříjemně tlačí, nebo jestli je to bolest, která vás varuje před rizikem úrazu. Dlouhodobé pozorování sebe a svých reakcí na provazy a riggera může omezit rizika i zlepšit vaši schopnost o vázání mluvit (s riggery, ale i jinými vázanými) a tím směřovat k ještě lepším zážitkům.

NAUČTE SE KOMUNIKOVAT S RIGGEREM

U nás ale práce nekončí. Musíme se naučit výsledky svých pozorování předávat svým riggerům, hlavně tehdy chceme-li být v provazech hlavně pasivní a odevzdaní. Mluvíme zde o komunikaci jak v průběhu session, tak po jejím konci. Když vážeme už nějaký čas, tak bychom měli být schopni říct si, když něco není v pořádku, když chceme vázání stopnout, změnit jeho směr. Bez výčitek, s klidem. S ochotou celou věc ve vhodné chvíli vykomunikovat. Aspoň pro mě je další úrovní možnost komunikovat některé limity až v rámci session.  

NEBOJTE SE LOKNOUT SI VODY

Nebránit se neznámému, nepředvídanému a neprojednanému, je pro mě důležité, pokud už s někým vážu delší dobu. Můžu si to dovolit, ale jen pokud vím, že i v ten nejintenzivnější moment jsem schopná se svým riggerem komunikovat a říct, co je mi nepříjemné, co se musí přestat dít. A taky samozřejmě, když bezpečně vím, že rigger na mou zpětnou vazbu adekvátně zareaguje.

Dalším důležitým předpokladem je, že vím, že kdyby se něco pokazilo, tak si já sama věřím, že to unesu, a taky, že mám důvěru ve svého riggera, že by mi pomohl a nenechal mě s mým špatným zážitkem samotnou. Tenhle vztah k sobě, ale i k druhému, buduji dlouhodobě a člověku, kterého příliš neznám, bych nikdy nedovolila, aby mě vázal, aniž bych mu předtím zopakovala všechny své limity, problémy a způsoby, jak mi kdyžtak pomoci.

Ale pokud vážu s někým, koho už důvěrně znám a nevážeme poprvé, tak před vázáním tolik času u limitů a omezení nestrávíme (nejsou-li nějaká výrazná nebo nová rizika v tom, co se chystáme dělat). Zvládnutí komunikace v průběhu session je pro mě způsob, jak vázat autentičtěji. Nemusí to tak být pro všechny, ale všichni by to měli umět, pokud chtějí zajít ve vázání dál.

TOPÍTE-LI SE, VOLEJTE O POMOC

To samozřejmě hodně souvisí i s tím, zvládnout si říct o pomoct, když se něco nepovede. A to jak svému riggerovi, tak případně i někomu dalšímu. Rigger by nepochybně měl být první člověk, kterého o pomoc s překonáním/vstřebáním negativních zážitků poprosit, ale není to vždy jediná/možná volba. Velmi může pomoci i náhled jiných vázajících a vázaných. Občas třeba i lidí úplně mimo vázací komunitu.

Přístup k bezpečnosti a souhlasu je každého zodpovědností. Hledáme si všichni vlastní způsoby, jak se udržet v bezpečí a omezit rizika. Máme navíc všichni jiné limity a jiné věci, které jsme ochotni riskovat, proto je i každého cesta v opatrnosti jiná. Tenhle článek se snaží hlavně vypíchnout obecné koncepty, na které bychom neměli zapomenout ani když už se provazům věnujeme delší dobu. A taky třeba pro někoho inspirací v mém přístupu k celé záležitosti. Poznávejte, zkoumejte, buďte opatrní a věřte si. A hlavně si užívejte.