První otázka nepřekvapí. Jak bys představil svůj projekt Bolehlav našim čtenářům, kteří o tobě slyší poprvé?
Dělám to, co bych sám rád poslouchal. Míchám elektroniku, industrial a metal. To vše doplňuji o dubstepové prvky a aktuálně přebírám i něco z deathstepu. Moje debutový EP Don't Believe In No Ghosts vydal roku 2019 francouzský label Audiotrauma.
Pracuješ s mnoha různými žánry. Inspirují tě i nějací konkrétní umělci? Nebo si myslíš, že takové muziky tu tolik není a právě to tě inspiruje?
Já vždy hrál (a víceméně i poslouchal) spíše kytarovou hudbu. Klasický složení kytara, basa, bicí… Ale už mě to začalo nudit. Takže teď objevuju nový věci a přitom se je snažím i tvořit. Kolikrát za mnou po koncertě přijdou lidi a říkají, že jim má tvorba připomněla nějaký zásadní kapely elektronický, gotický, nebo kdovíjaký scény. Já jim ale většinou musím říct, že je bohužel vůbec neznám…
Občas si to pak doma dohledám a zamiluju si to (jako třeba NIN), jindy zjistím, že jsem zas o tolik nepřišel… Každopádně nic podobného neznám. Rozhodně se ale neodvažuji říct, že by nic podobného neexistovalo. Možná mi to zatím jen zůstalo skryto a objevím to, až mi to někdo opět řekne po koncertě.
V červnu jsi vypustil v pořadí už druhý videoklip na skladbu Anxieta. Četl jsem, že vizuál je inspirovaný legendární ostrovem panenek. Mě by zajímalo, v čem tkví její poselství?
Zatímco první klip byl ke skladbě Bestie, pojednávající o strachu, který má svůj konkrétní předmět, Anxieta je o bezpředmětné úzkosti a jejích projevech. Zejména pak o skličujícím pocitu a tlaku na hrudi. Tímto klipem jsem se symbolicky rozloučil s EP Don't Believe In No Ghosts a začal se plně věnovat novým věcem.
Klipy si děláš sám?
Ano, ale po zkušenostech s posledním klipem to příště klidně někomu přenechám.
Nějaké problémy?
To ne, spíš jsem nečekal, že mi to bude trvat tak dlouho. Natáčení hlavních záběrů v prostorách bývalé infekční kliniky proběhlo rychle, během dvou večerů… Střih a dotáčení záběrů v ateliéru pak ale trvalo asi půl roku. Ale to je tím, že jsem perfekcionista. Po zveřejnění už jsem na to radši moc nekoukal, protože bych přemýšlel, co všechno šlo udělat jinak.
Tvoje tvorba je hodně temná. Dáváš do ní něco osobního? Kde se bere ta hudební neuróza a sklíčenost?
Každý by měl do své tvorby dávat něco osobního, jinak to není jeho tvorba. Když dělám na nový věci a není dost drásavá, tak ji buď předělávám tak dlouho, dokud nedosáhne určitého stupně neurotična, nebo jdu od ní. Nechci dělat bezduchý normcore. Vím, že bych tím oslovil třeba i více posluchačů, ale mě samotného by to nebavilo. Hudba by měla ventilovat emoce. A už název Bolehlav napovídá, jaký druh emocí to asi bude… Terapie ostrým světlem a hlukem.
Jo to zní určitě rozumně. A rovnou si nakousl i další otázku na jméno Bolehlav. Takže tady leží jeho původ? Je projekt terapie pro tvé bolehlavy?
Když jsme skončili s kapelou (noAR+IS+, pozn. red.), rozmýšlel jsem se, zda mám začít dělat spíš akustický, klidný a tichý věci, nebo nějaký elektronický bordel. Když jsem se rozhodl pro druhou variantu, rozmýšlel jsem se zase mezi názvy. Ve hře byl Bolehlav a Kulohryz. Zpětně musím říct, že jsem rád, jak jsem se nakonec rozhodl. Chtěl jsem se vydat cestou neurotických beatů a tearoutových basů a název Bolehlav k tomu krásně sedl.
V období před pandemií si na živo podával co do počtu vystoupení víc než solidní výkon a to jak v Čechách tak v zahraničí. Jak jsi se vyrovnával s příchodem covidu, potažmo lockdownu a zákazu akcí?
Špatně. Byla to fakt velká frustrace. Zrušilo se mi několik velkých akcí v zahraničí. Pak jsem se v létě 2020 snažil odehrát co nejvíce koncertů, než je zase zakážou, což se také stalo a rušil jsem další turné. Na jaře 2021 už jsem v koncerty pomalu přestával věřit, až najednou přišly a já zjistil, že mám sice spoustu nových věcí, ale pouze rozdělaných a už vůbec ne uzpůsobených pro živé hraní. Tak jsem je narychlo dokončil, až jsem zadělal na novou desku.
V současné chvíli dělám to samé, co v létě 2020 - snažím se toho odehrát co nejvíce, dokud to jde. A věřím tomu, že do voleb hrát půjde, protože si nikdo nedovolí koncerty zakázat. Každopádně ale obdivuji všechny, co to nevzdali a plánovali nebo plánují akce i za těchto naprosto šílených a nejistých okolností.
Mohl bys nám trochu více popsat, na čem právě pracuješ?
Novou inspirací pro mě byly deathstepové basové rytmy a zvonivý pan snare. Mám v plánu vydat dlouhohrající desku, ale ještě předtím budu házet různé verze nových songů na SoundCloud a prezentovat je v krátkých video ukázkách z mého domácího studia na Facebooku a Instagramu.
Chtěl bys našim čtenářům ještě něco sdělit?
Stay tuned. Stay negative. Stay alive until you die!
Já ti moc děkuji, že sis na nás udělal čas ve svém nabitém programu a přeju ti ať se ti nová deska vydaří a zároveň přeju (a to nám všem), ať kulturní akce nestihne podobný chaos, jako tomu bylo v minulosti.
Pro další rozhovory se zajímavými lidmi nejen ze světa hudby klikej zde!