1. Ahoj Martino, tvůj fotoset pracuje s velmi výraznou vizualitou. Jak vlastně vnímáš roli make-upu ve své tvorbě?

Ve své tvorbě často pracuji s proměnou identity. Nezajímá mě make-up jako nástroj ke zkrášlení. Ne, to bych kecala, to taky (smích), ale spíš jako prostředek transformace. Baví mě moment, kdy člověk přestává být pouze sám sebou a stává se postavou, symbolem nebo bytostí někde mezi realitou a fantazií. Make-up je pro mě hlavní výrazový prostředek, tedy něco, co se propisuje do celého těla, outfitu i celkového vizuálního jazyka.

2. Tvoje vizuální podoba se neustále mění. Je pro tebe tato proměnlivost klíčová?

Právě tohle chameleónství je pro mě důležité. Nezajímá mě jedna pevně daná identita ani jeden konkrétní vizuální jazyk. Baví mě pohyb mezi různými estetikami, náladami a světy, jejich prolínání a vzájemná proměna. Jeden den mohu být inspirovaná přírodou, druhý new wave estetikou osmdesátých let, jindy zase něčím úplně jiným a někdy to celé právě splácám dohromady a i tak to funguje. Jeden den jsem hippie, druhý den někdo úplně jiný. Nevnímám to jako vykrádání identit nebo subkultur. Nemyslím si, že člověk musí být celý život jen jedna identita. Kdo by taky nechtěl vstávat každý den a vypadat pokaždé trochu jinak?

3. Jak bys popsala ty specifické světy a formy, které skrze svou stylizaci vytváříš?

Skrze make-up, stylizaci, přírodní prvky, tělesné modifikace a dekorace vytvářím proměnlivé identity, které se pohybují mezi organicitou a umělostí, jemností a extrémem, člověkem a něčím téměř mytologickým někdy monstrózním? Strašně mě baví souhra organicity a anorganicity, přírodního a mechanického. Miluju piercingy, třpytky a železo v těle, esteticky se mi to moc líbí. Zároveň ale miluju přírodu. Snažím se tyhle dva protipóly spojovat, protože podle mě dnes nemůžeme fungovat pouze na jedné straně. Obě tyto roviny jsou součástí současného světa a mě zajímá právě prostor mezi nimi.

4. Tvá estetika se často pohybuje na hranici toho, co je pro běžnou společnost přijatelné. Proč tě lákají tyto extrémnější polohy?

Vizuální sebeprezentace je pro mě také oslavou jinakosti a svobody být proměnlivá. Zajímá mě prostor mezi krásným a znepokojivým, mezi přitažlivostí a podivností. Baví mě narušovat očekávání, obscénnost pro společnost, extrémní polohy a pohyb na hraně. Ráda zkoumám, kde vlastně končí běžně přijímaná estetika. Ne proto, abych provokovala za každou cenu, ale protože právě na těchto hranicích často vznikají nejupřímnější formy sebevyjádření.

5. Znamená to tedy, že ráda lidi šokuješ? Co se skrývá za tou vnější provokací?

Líbí se mi myšlenka šokovat a bořit tabu, protože se svým vzhledem často nedokážu existovat jen v „normálních“ polohách. Nemiluju ale šokovat jen pro samotné šokování. Často chci předat hlubší myšlenku, protože bez určité míry extrému si jí lidé mnohdy ani nevšimnou. Baví mě pozorovat jejich reakce a postupné otevírání se mé tvorbě. Cítím se queer.

6. Jaké další umělecké směry a formy tě kromě make-upu ovlivňují a jak se promítají do tvého vnitřního světa?

V každém mém díle je kapka ironie nebo humoru. Moje tvorba je samozřejmě ventilem emocí, a to ať už ve formě make-upu, maleb nebo linorytů. Je mi hodně blízký surrealismus, snové krajiny a obecně používání metafor. Často se ale inspiruji i již existujícími díly, malbami zahraničních nebo českých surrealistů, jiných umělců, literární hrdiny nebo filmem.

7. Využíváš ve své tvorbě i nějaké teoretické zázemí, například ze svých studií?

Ostatně, nedostudovala jsem dějiny kultury jen tak pro nic za nic, abych si z nich nakonec nic nevzala a trochu si je neuzurpovala pro sebe. Ráda čerpám ze všeho, co ke mně přichází, i skrze hudbu. Často jsem poháněná tím, že se ve mně protínají různé typy kultury a umění, které spolu vedou dialog. Přesto mi byl vždycky nejbližší make-up a to, jak skrze něj lidé dokážou vyjadřovat svou identitu. Blízké je mi ale i performativní umění a ta obrovská svoboda, kterou nabízí, že do něj můžeš zapojit vlastně jakékoliv médium a je v tom absolutní volnost.

8. Když se podíváme na fotoset jako na celek, co je jeho hlavním základem? Je to stále tvůj osobní odraz?

Fotoset stojí na prezentaci mé osobní identity, která se formuje skrze make-up, vizuálně silný, někdy až extrémně silný vizuální styl a vztah k přírodě. Není to jedna fixní identita, ale proměnlivý vizuální organismus. Jsem to já. V rámci fotosetu se propojuje výrazná, signifikantní make-up estetika; přírodní motivy (květiny, voda, organicita); syntetické a tělesné dekorace.

9. Kdybys měla popsat výsledný vizuální dojem a prvky, které v tomto fotosetu dominují, jaké by to byly?

Výsledná estetika se pohybuje mezi přírodním a umělým světem, něco jako „mermaid s tuningem“, kde se mísí jemnost, voda, perly a organické prvky s něčím ostrým, syntetickým a upraveným. Vizuální sérii dominuje voda jako zásadní prvek, spolu s prací s přírodním světlem, reflexí a organickým pozadím.

10. Co je tedy tou finální, hlavní myšlenkou, kterou chceš skrze Freak Dolls předat?

Cílem je vizuálně zachytit kontrast i soulad zároveň: Vnější ostrost a výrazná stylizace versus vnitřní jemnost a citlivost; Syntetické zásahy (make-up, dekorace, šperky) versus přirozená vazba na přírodu; Schopnost existovat mezi jemností a drsností zároveň.