Nespadnout do škatulky a posluchače vypudit z komfortní zóny, seznamte se s DJem litterbinem

photo: ©Jan Rozsypal

Ahoj Jonáši! Mohl by ses na úvod našim čtenářům trochu představit?

Jsem multižánrový producent, DJ, zvukový nadšenec a hyperpopový vokalista. Společně s Toyotou Vangelisem, Miss Petty a Nevinností tvořím jádro uskupení Future Jiskří. Ve své hudbě se snažím propojit maximalistický zvuk kolektivu PC Music nebo žánru uplifting trance s lehce kýčovitým přístupem midwest emo kapel a indie písničkářů a nostalgickým nádechem devadesátkové elektroniky okolo labelu Warp.

Jaký je tvůj oblíbený hudební žánr a proč?

Nejvíc mě baví cokoli, co je opravdu nové, ať už to vychází z jakýchkoli žánrů. Nejnadšenější jsem z jakékoli hudby, která mě donutí říct si, „wow, tohle jsem ještě nikdy neslyšel.” Naposledy tohle dokázala hudba kanadského producenta Little Snake.

Každopádně vzhledem k tomu, jaký zvuk mě ovlivňoval ve formativních letech, se na mém vkusu asi nejvíc podepsaly happy hardcore, uplifting trance, IDM a různé žánry vycházející z emo hardcoru.

Můžeš nám říct něco o tvých současných projektech?

Momentálně se nejvíc věnuji promotérským činnostem v rámci Pink Party, což je série akcí zaměřená na hyperpop, nightcore, trance a další nové odnože těchto žánrů – 8. dubna jsme totiž připravili další edici v pražském Bike Jesus.

Dále pak pokračuji ve všestranné spolupráci s Miss Petty a Toyotou Vangelisem, jejíž výsledky se objeví v průběhu tohoto roku, a také dělám na nějakých remixech. Do toho se snažím pomalu postupovat v dlouhodobé práci na svém debutovém releasu.

Můžeš popsat, jak ses dostal k spolupráci s Toyotou Vangelis?

S Václavem aka Toyotou Vangelisem jsme se seznámili někdy v roce 2020 v pražské Noise Kitchen, kam jsem se přišel podívat na jeho prezentaci tehdy nového nástroje Midi Looper od jeho firmy Bastl Instruments.

Zaujaly mě synťákové patche a presety, které používal při prezentaci, tak jsem se s ním pak dal do řeči a zjistili jsme, že sdílíme fascinaci hyperpopem, umělci okolo labelu PC Music a producentky SOPHIE. Pár měsíců nato mě pak Václav kontaktoval ohledně spolupráce na singlu Jinak to nejde.

K mému překvapení jsem zjistil, že přizval i Miss Petty, které jsem v tu dobu dokončoval remix songu Hush Hush, což byla taky naše první spolupráce.

Jak bys charakterizoval svůj hudební styl a co tě odlišuje od ostatních DJů?

Nejspíš tak, že se charakterizovat nedá a ani jej charakterizovat nechci. Nebylo by pro mě nic horšího, než se zaseknout v jednom žánru nebo se nechat zaškatulkovat. Naopak chci docílit toho, aby na moje sety lidi chodili s otevřenou myslí a právě proto, že se chtějí nechat překvapit. Snaha přimět crowd vystoupit ze své komfortní zóny je asi to, co mě od většiny DJs odlišuje nejvíc.

Jak jsi se stal součástí nově vzniklého kolektivu Future Jiskří a jaké jsou tvé role v rámci tohoto projektu?

Future Jiskří je slogan z lyrics již zmiňovaného songu Jinak to nejde, kterým jsme obrátili naruby původní význam textu normalizační verze té písničky. S nepostradatelnou pomocí promotéra a hudebního dramaturga Pierra Urbana jsme se pak rozhodli dát dohromady lokální umělce, jejichž tvorba nás baví a bývá přehlížená, nebo naopak i známější jména, o kterých víme, že mají rádi hyperpop, a chtěli jsme od nich slyšet jejich take na tento žánr.

S nimi jsme pak uspořádali event Future Jiskří na letenském Stalinu, vydali kompilaci pod stejným názvem, kterou jsem pokřtili v Paláci Akropolis, a vystupovali na několika akcích. Role v kolektivu nejsou nijak jasně definované stejně jako jeho šířka nebo počet členů.

Můžeš nám říct něco o pořádání akcí jako Pink Party a jak jsi se k tomu dostal?

S pořádáním akcí jsem začal ve stejný moment jako s DJingem, když jsem se od roku 2015 angažoval ve studentském prostoru Na Hollaru – když jsem si chtěl zahrát, bylo nutné si zorganizovat vlastní akci. To se asi po 3 letech vyvinulo do podoby, kdy jsem začal dělat eventy hlavně proto, abych přivezl do Prahy svoje oblíbené umělce, což se mně a mým přátelům povedlo zatím s GFOTY a Himerou, a taky proto, abych vytvořil prostor pro žánry, které na scéně chyběly.

Pink Party je akce, kterou jsme s kamarády začali pořádat v roce 2018 právě z tohoto důvodu, a taky jako antitezi k tehdejší dominanci striktních techno akcí, které už nás začaly nudit (proto ten jednoduchý, naivní a vědomě cringe název „Pink Party”).

Na první edici dorazilo asi 20 lidí, naposledy už to bylo asi 400 a plný klub Bike Jesus. 8. dubna se do Bikeu vrátili s další akcí, kde po nějaké pauze jsme představili naše oblíbená zahraniční jména na jednom lineupu s nadějnými lokálními DJs a producenty, ale i našimi rezidenty.

Kde vystupuješ nejčastěji a jaké jsou tvoje oblíbené kluby, ve kterých jsi hrál?

Nemyslím si, že by bylo jedno místo, které by vyčnívalo, co se týče počtu hraní. Každopádně nejraději hraju vždy na Pink Party a z té mám i většinu nejlepších zážitků. Oblíbený klub je v posledních letech rozhodně letní venkovní stage před Bike Jesus.

Euforické hraní před skvělým crowdem a jedny ze svých nejlepších setů jsem v poslední době zažil taky na loňském festivalu Povaleč nebo pětihodinový set v Paláci Akropolis na křestu kompilace Future Jiskří.

Jak vnímáš současnou hudební scénu v České republice a kam se podle tebe ubírá?

Konečně se prosazuje internetová generace umělců, která se nebojí mít ambice mířit za hranice, protože pro ni nejsou relevantní. Podle mě něco jako „hudební scéna v Česku” časem přestane úplně existovat. Národnost přestává být důležitou informací už dnes a je to jedině dobře.

Stejně pozitivní vývoj probíhá na celém světě v bourání žánrových hranic. Nádherným příkladem je třeba Playstation Princess, která se proslavila na internetu a kombinuje ve své hudbě tři jazyky a emo rap, hyperpop, metalcore a reggaeton, nebo čerstvé, zvukově unikátní album Toyoty Vangelise Výklopný světlomety, na kterém přes internet spolupracoval s umělci nejen z celé republiky, ale taky Evropy, a jeden ze singlů s příznačným názvem VPN o tom přímo mluví. Budoucnost scény leží právě v téhle všestrannosti, rozmanitosti a internetové globalizaci.

Co plánuješ do budoucna a jaké jsou tvé dlouhodobé cíle v hudební kariéře?

Už teď pracuji na několika originálních produkcích a remixech pro lokální interprety. V plánu na tento rok mám taky nějaké koncerty a tours s dost rozmanitými českými umělci a doufám, že mezitím konečně najdu čas i na svůj vlastní release. Všechny tyhle projekty budu odhalovat na svém instagramu @litterbin.

Plány a cíle si netvořím, zbytečně odvádí pozornost od lepších příležitostí, které by člověka ani nenapadly a mnohdy jej posunou mnohem dál, než když se snaží slepě dosáhnout jedné úzce definované mety.

Freak Show 2023 se blíží!

I tento rok se bude brněnská Melodka lesknout latexem a ve vzduchu bude cítit žhavá nestoudnost. Čekají vás nevázané shibari vystoupení, neo-burlesque show i tradiční BDSM koutek pro všechny, kteří rádi zlobí.

O vaše uši se postará bohatý zástup DJs, kteří budou z repráků valit rytmy dark electra, dance, rave i syrového industrialu. Rozhodně je na co se těšit!